Archive for Třídění odpadu

Praha zajistila mobilní sběrné dvory na 3 roky

Rada hl. m. Prahy schválila nového provozovatele sběru, svozu a nakládání s objemným odpadem a také provozování mobilních sběrných dvorů. Ekonomicky nejvýhodnější nabídku 87,68 mil. korun podala AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

Město podepíše smlouvu na 36 měsíců a lidé se tak budou moci snadno a rychle zbavit nepotřebných věcí díky velkoobjemovým kontejnerům. Kromě služby lidem, kteří nemusí odpad vyhazovat do popelnic na komunální odpad, se tím zároveň snižuje počet zakládaných černých skládek.

Město zajišťuje ročně cca 5500 velkoobjemových kontejnerů o objemu minimálně 10 m3 do ulic v rámci celého území hlavního města. Do kontejnerů mohou občané odložit objemný odpad z domácností. Mobilní sběrné dvory slouží zejména v městských částech, které na svém území nemají stabilní sběrný dvůr. Mobilní sběrný dvůr je dočasné stanoviště několika velkoobjemových kontejnerů v ulicích města. Během roku jich město zřizuje více než 100.

Sběrný dvůr pro živnostníky

Na konci roku 2017 bylo v Praze – Kyjích otevřeno nové zařízení. Společnost FCC Česká republika otevřela sběrný dvůr s překladištěm odpadu, který slouží firmám a živnostníkům (např. firmy nakládající s odpadem, stěhovací a úklidové firmy, subjekty z oblasti stavebnictví atd.).

V hlavní části areálu je překládací hala se čtyřmi zásobními prostory, ze kterých následně odpad putuje na koncové zařízení. Kromě toho je ve sběrném dvoře k dispozici 7 velkoobjemových kontejnerů. Pro příjem nebezpečných odpadů pak slouží uzavřená certifikovaná mobilní sběrna.

Celková kapacita provozovny je 95 tis. tun odpadu ročně. Sběrný dvůr v Kyjích bude také oficiálním velkokapacitním prostorem, který bude hlavní město využívat v případě přírodních katastrof apod.

Do sběrného dvoru v Kyjích se budou svážet především odpady od firem a živnostníků působících na pravém řeku Vltavy. Díky tomu nebudou muset vozidla s malým až středním objemem dojíždět do vzdálených zařízení. Výsledkem toho bude jak úspora času, tak i snížení produkce emisí výfukových plynů.

 

Výhody pro Prahu

Překládací stanice se nachází v těsné blízkosti malešické spalovny, dá se tedy předpokládat úzká spolupráce obou zařízení. Překládací stanice je potenciálním producentem spalitelného odpadu, který by díky svému přetřídění nezatěžoval ekonomiku spalovny nadměrnou produkcí škváry.

Vybudováním sběrného dvora s překladištěm odpadu vznikne Praze oficiální velkokapacitní prostor, se kterým by se mohlo počítat především během přírodních katastrof, jako byly např. povodně v roce 2002. Prostor by byl potřeba pro akumulovaný povodňový hygienicky závadný odpad. Stejně jako překládací stanice v Praze – Ďáblicích, by se stanice v Praze – Kyjích, mohla stát součástí dlouhodobého systémového řešení nakládání s odpady na území hl. m. Prahy.

 

Víte, že chce Praha 12 sama provozovat sběrný dvůr? Co tím získají občané?

Radnice Prahy 12, řeší problém s velkoobjemovými odpady, které končí vyhozené na ulici a jejich likvidace je pak dražší, nehledě na životní prostředí a estetickou stránku věci. Proto uvažují nad otevřením nového sběrného dvora.  Základní princip sběrného dvora není dosažení zisku, ale služba občanům.

Městská část chce tuto službu sama nabízet svým občanům a tak ovlivňovat kvalitu služeb a  technickou úroveň odběrného místa. Dvůr chce nadále provozovat jako část městského systému odstraňování komunálního odpadu.

Právě probíhá plánování efektivity, zkvalitnění služeb a celková úroveň sběrného dvora, na čož je momentálně možné využít dotace z fondů EU. Nyní totiž sběrný dvůr nesplňuje požadavky na dostatečnou úroveň čistoty a kvality provozu. Bohužel se dlouhodobě neinvestovalo do jeho stavebně-technického vybavení, protože se sběrný dvůr nacházel na pronajatých pozemcích. Proto radnice Praha 12 odkoupila pozemky sběrného dvora vlastnictví městské části. Sama investovala 3 miliony korun a na zbyvající část přispěl pražský magistrát.

Momentálně financuje provoz sběrného dvora městská část Praha 12 i hl. m. Praha ročně celkovou částkou 8-9 milionů korun. Výše dotace z hl. m Prahy je ovšem závislá na technická úrovni a kvalitě služeb, která je v dnešní době nedostatečná a hrozí, že se dotace sníží a zatíží se rozpočet Prahy 12. Počítáme, že se investice do nákupů pozemků sběrného dvora vrátí a provoz sběrného místa se sám zaplatí. Do budoucna počítáme i se ziskem a služby se pak budou moci rozšiřovat dle požadavků obyvatel Prahy 12.

Je skvělé, že radnice může využít dotace z fondů EU na zvýšení úrovně místních obyvatel. Navýšení technické úrovně a kvality služeb sběrného místa, tak považuji za důležité a efektivně využité investice, které přesně splňují účet dotací. Jen tak dál…

Proč se vyplatí recyklovat baterie?

V dnešní době jsme díky novým technologiím schopni z 1 tuny zrecyklovaných baterií znovu použít až 630 kilogramů surovin jako jsou zinek, nikl, ocel, olovo a mangan, také se znovu dají využít měď a v menším poměru kobalt, kadmium, stříbro a lithium.

Podle dostupných zdrojů společnosti ECOBAT pouze minimální množství zhruba 1% odevzdaných baterií končí ve spalovnách, v tomto případě jde o nerozpoznané a nebo nerecyklovatelné baterie. Všechny ostatní se znovu zužitkují ve specializovaných firmách.

Také se snížily náklady na recyklaci baterií. V minulém roce se náklady zpracování baterií snížily o 30%.

Využití surovin které se recyklací získají má využití v mnoha oborech jako jsou například výroba turbín, kovových konstrukcí, akumulátorů, elektrických vodičů a chladičů, střešních okapů, popelnic, autobaterií, nástrojové oceli, dobíjecích i běžných baterií, sklokeramických varných desek, až po příbory, CD/DVD disky, mince, kosmetiku nebo šperky.

 

Polovina baterií se třídí v Čechách zbytek v zahraničí

V Česku máme 2 provozovny kde se třídí baterie. První je v Kladně(společnost AVE Kladno spol. s r.o.), tady se zpracovávají směs běžných baterií a druhá je v Jihlavě (třídička společnosti Enviropol s. r. o.) kde se třídí baterie z elektroodpadu. Přenosné baterie u nás zpracovávat neumíme, proto se jejich další zpracování dělá v zahraničí.

 

Recyklace začíná u třídění

Recyklace začne tím když člověk  odnese baterii do sběrného místa, které jsou už v naší zemi celkem běžné. Nejvíce využívané jsou červené kontejnery na drobné elektrospotřebiče a baterie. V dnešní době se také mohou baterie vracet v obchodech a nebo je samozřejmě přijímají sběrné dvory.

 

Recyklace baterií je složitý obor

Pro zpracování baterií se používají 2 metody: Jedná se o mechanickou nebo chemickou cestu. Při mechanické cestě se v peci za velmi vysokých teplot získávají tyto suroviny.:

  1. Slitina železa, manganu a niklu. Využívá se pro výrobu antikorozní oceli, například pro chirurgické nástroje nebo kuchyňské dřezy.
  2. Oxid zinečnatý. Používá se pro výrobu zinku a také pro povrchovou úpravu kovů, například pozinkování.
  3. Manganový silikát. Využívá se jako nízkoprocentní ruda v manganovém průmyslu. Mangan se obecně používá pro zlepšení mechanických vlastností, například ke zušlechťování konstrukční oceli.

Při obou metodách zpracování baterií se nejprve rozdtí a separují kovy, plasty a papír a poté se louhujezískaná jemnozrnná černá hmota. Jemnozrnná černá hmota je směs burelu (oxidu manganičitého), grafitu a elektrolytu (chlorid zinečnatý nebo hydroxid draselný), a dále železných kovů a kovového zinku.

Potom se hmota zpracuje metalurgicky na zinek či oxid zinečnatý a manganovou strusku.

Také se mohu zpracovat loužením na uhličitan zinečnatý, ten se používá v kosmetickém průmyslu na výrobu některých krémů. Železné kovy a kovový zinek se také dále zpracovávají metalurgicky.

7x jak správně třídit odpad

V Čechách se dostává stále více do popředí zájem o životní prostředí a tím také o třídění odpadu. Průzkumy ukazují, že více než 2/3 obyvatel už nejsou lhostejné k třídění odpadu. Abyste se nedopouštěli častých chyb při třídění odpadu pokusíme se Vás na hlavních 7 upozornit.

Třídění odpadu má také své praktické výhody, obce platí míň za uskladnění směsného odpadu.

 

1 : Televize patří do červeného kontejneru

Červené kontejnery se používají pouze na drobná elektrozařízení.

Veškerou větší elektroniku jako jsou televize, lednice, počítače můžete bezplatně odevzdat na sběrném dvoře.

 

2 : My doma nic nebezpečného nemáme

Pokud máte doma výrobek na kterém je symbol přeškrtnuté popelnice, nepatří do žádného kontejneru ani směsného odpadu. Jde o takzvaný nebezpečný odpad do něj patří elektroodpad nebo prošlé léky, tento odpad patří do sběrných dvorů nebo lékáren.

 

3 : Všechno se musí dokonale vyčistit

To je samozřejmě omyl. Znečistění igelitových pytlů od potravin nebo obaly od drogistického zboží jakou jsou mýdla, šampony či krémy je přípustné. Jediný problém dělají mastné věci, pokud se Vám nechce čistit láhev od oleje, vyhoďte ji raději do směsného odpadu.

 

4 : Polystyren se do plastů nedává

Polystyren patří do plastů, kam patří i výplně krabic z polystyrenu. Pouze pokud byl použit jako stavební materiál a jsou na něm ještě zbytky lepidla nebo omítky, patří do stavebního odpadu.

 

5 : Zrcadlo a keramika jsou sklo

Sklo patří do zeleného nebo bílého kontejneru. Neměli byste keramiku, porcelán, nebo zrcadla do těchto kontejnerů vyhazovat. Při recyklaci skla je problém pokovení proto vyhazujte tyto věci do směsného odpadu.

 

6 : Plato od vajec patří do papíru

V naší době se dá papír recyklovat pouze sedmkrát, V případě obalů na vajíčka a ruliček od toaletních ruliček se jedná o poslední fázi. Proto tyto odpadky vhazujte do směsného odpadu nebo je můžete hodit na kompost.

 

7 : Použité papírové kapesníky patří do papíru

Z hygienických důvodů byste do papírového odpadu použité kapesníky házet neměli, toto platí i o plenách které navíc obsahují plasty. Tento odpad vhazujte do směsného odpadu.

 

Nejlepší sběrný dvůr

Společnost Asekol od poloviny července do konce října 2015 vyhlásila soutěž o nejlepší sběrný dvůr roku. V současné době je v České republice okolo 1280 sběrných dvorů, takže je z čeho vybírat. V této soutěži budou vyhlášeni vítězové ve dvou kategoriích.

 

Soutěží se o nejlepší sběrný dvůr z obcí a měst do 10 000 obyvatel a dále pak o nejlepší sběrný dvůr ve městech a obcích nad 10 000 obyvatel. V prvním případě se jedná o peněžitou výhru 30 000 Kč, ve druhém pak o 50 000 Kč.

 

Společnost Asekol ovšem motivuje i občany, a to tím, že bude ze všech hlasujících losovat a výherci pak obdrží hodnotné výhry. První dva se můžou těšit na nový smartphone LG a ostatních šest vylosovaných na další mobilní telefony a tablety.

 

A podle čeho hlasovat? Sběrný dvůr by měl být co nejdostupnější, uklizený, s milou a ochotnou obsluhou a také prozákaznickou atmosférou a příjemnou otevírací dobou. Dalším neméně důležitým hlediskem může být užitečnost – čím větší spektrum odebíraných materiálů sběrný dvůr může přijmout, tím lépe.

 

Svoz bio-odpadu pod taktovkou pražských zastupitelů

Dle nové vyhlášky platné od začátku roku 2015 musí města a obce umožnit svým obyvatelům třídění bio-odpadu. Samotná povinnost tento typ odpadu třídit pak dle dikce příslušné vyhlášky platí každoročně od 1. dubna do 31. října. To jaký způsob třídění bio-odpadu si obce zvolí, je pak plně v jejich kompetenci. Vedení hlavního města se v tomto případě uchýlilo k nepříliš kreativní, avšak tradiční a funkční metodě – svozu pomocí velkoobjemových kontejnerů.

 

Kontejnery pro svoz bio-odpadu můžeme v ulicích hlavního města vídat pravidelně již od roku 2008. Pro období od března 2016 do listopadu 2018 však hledá nového dodavatele a v souvislosti s tím Pražské zastupitelstvo letos v červnu vypisuje tendr v maximální hodnotě převyšující 12 milionů korun. Součástí této veřejné zakázky je plánované přistavení celkem až 5550 kontejnerů, které mají dle stejného plánu svézt více jak 6600 tun bio-odpadu. Rozhodujícím kritériem pro výběr vítěze tohoto tendru je pochopitelně celková cena zakázky. Tendr, který se pražské zastupitelstvo chystá vypsat je reakcí na stále rostoucí množství vytříděného bio-odpadu. V letech 2012 a 2013 bylo tohoto typu odpadu svezeno okolo 5800 tun, přičemž v loňském roce již tonáž svezeného bio-odpadu vystoupala až k číslu 6600.

 

Velkoobjemové kontejnery, ač jsou pro svou přístupnost oblíbené, nejsou jedinou variantou pro likvidaci odpadu, který zbude např. po kultivaci vaší zahrady. Obyvatelům Prahy jsou k dispozici taktéž hojně využívané sběrné dvory či ne tak rozšířená avšak naštěstí stále populárnější a značně ekologičtější varianta ve formě kompostérů.

Odvoz odpadu na sběrné dvory – Praha

Máte doma objemný odpad, kterého se potřebujete zbavit? Chcete odvézt do sběrného odpadu nepotřebný nábytek, zařízení domácnosti či elektrošrot? Některé pražské stěhovací firmy zajišťují kromě stěhování domácností a firem také odvoz odpadu na sběrné dvory či rovnou na skládku. Cena závisí na množství odpadu a také na vzdálenosti vašeho bytu od nejbližšího pražského sběrného dvoru. A že je jich v Praze dost!

 

Můžete si odpad odvézt na sběrný dvůr také sami. K tomu máte možnost u stěhovacích firem zakoupit kvalitní kartónové krabice a stěhovací přepravky. Na drobný odpad jsou ideální plastové pytle.

 

Stěhováci odpad naloží a odvezou

Obvykle to funguje tak, že přijede stěhovací firma, připravené věci snese k přistavenému autu, vše naloží, odveze na nejbližší sběrný dvůr a věci opět vyloží. Majitel by měl jet se stěhováky a ve sběrném dvoře doložit, že má v Praze trvalé bydliště. Jinak si sběrný dvůr účtuje další poplatky.

 

Co vše jsou schopni stěhovací firmy odvézt

Stěhovací firmy po domluvě odvezou prakticky vše. Objemný odpad, nepotřebný nábytek, pračky, televize, sporáky, počítače, starou zahradní techniku, zařízení domácností, pneumatiky, kompozitní obaly a mnohé další. Mohou vám zajistit také přistavení kontejneru a vaše nepotřebné věci tam naložit. To vše si samozřejmě musíte zaplatit, nejčastěji v hodinové sazbě.

 

Jak si spočítat cenu

Například na webových stránkách stěhovací firmy Tavočer najdete seznam sběrných dvorů v Praze a můžete si je nechat setřídit dle vzdálenosti od vámi zadané adresy. Navíc si můžete sběrné dvory rozdělit dle přijímaného odpadu. Cena odvozu klasické staré domácnosti (pár kusů nábytku, pračka, lednička aj.) vyjde zhruba na 1000 Kč plus DPH. Včetně nakládky. Přesnou cenu se však většinou dozvíte až po nacenění každé stěhovací firmy.

 

Zbavte se jednou pro vždy starého haraburdí a nechte si je odvézt na nejbližší sběrný dvůr. Hned se vám bude lépe dýchat!

Mobilní sběrné dvory a kontejnery na bioodpad – duben až červen

Mobilní sběrné dvory fungují jako shromaždiště velkokapacitních kontejnerů, které jsou přistaveny v určitý čas na určité místo. Slouží k odložení různých druhů odpadů z domácností. Na mobilní sběrný dvůr je možné donést objemný odpad, dřevěný odpad, bioodpad a kovy. U kontejnerů je vždy přítomen pracovník svozové firmy, který zajistí evidenci odkládaného odpadu.

Ve všech níže uvedených termínech je provoz mobilního dvora v době 9-15 hod. Více info získáte na e-mailu mms@praha10.cz nebo na telefonu 736 499 364.

Mobilní sběrné dvory budou přistaveny vždy v sobotu:

11.4. – Ostružinová x Jahodová – parkoviště

25.4. – Nad Vršovskou horou – za mostem, oblast Slatiny

23.5. – Na Universitním statku – parkoviště u domova důchodců

30.5. – Kounická x Malínská – u trafostanice

13.6. – Za Sedmidomky x Pod Bohdalcem I.

 

Navíc budou až do poloviny května vždy o víkendu přistaveny velkokapacitní kontejnery na bioodpad pocházející z údržby zahrad rodinných domů (tráva, větve, listí, spadané ovoce, zbytky rostlin apod.). Kontejnery budou přistaveny v časovém termínu dle rozpisu na následující stránce: http://vpp10.cz/odpady-a-pece-o-vp/bioodpad/kontejnery-na-bioodpad.aspx.

Odpady není možné odkládat na stanovištích před ani po přistavení kontejneru, ale výhradně přímo do kontejneru.

K odkládání odpadů lze využít také mobilní sběrné dvory a samozřejmě také stabilní sběrné dvory hlavního města Prahy. Předání bioodpadu ve sběrných dvorech a sběrnách bioodpadu je pro občany města bezplatné.

Bioodpad již na skládky nesmí

Od ledna 2015 upravila vyhláška ministerstva životního prostředí třídění odpadu. Nově musí být v obcích k dispozici hnědé kontejnery, určené pro bioodpad. Za jejich dostupnost jsou zodpovědné obce a města. Cílem by měla být úleva pro skládky směsného odpadu.

Bioodpad tvoří až 40% odpadu, který běžně vyhodíme do koše. Ať už jsou to slupky ze zeleniny a ovoce, čajové lístky, kávová sedlina, v rodinných domech tráva a větve. Tohle všechno by nyní mělo končit výhradně v hnědých kontejnerech, popř. přímo ve velkých kontejnerech na sběrných dvorech. Další možností je svoz do bioplynových stanic, nebo do kompostárny.

Způsob, jakým způsobem se bude bioodpad třídit, si obce mohou vybrat. Sami si musí zhodnotit, co je nejefektivnější a nejlevnější. Je třeba vybrat nejlepší variantu pro občany, ale také s ohledem na místní podmínky.

Co ale s vytříděným bioodpadem? Využití je víceméně přirozené – kompost se znovu využije jako přírodní hnojivo. Počítá se s tím, že o něj budou mít zájem zemědělci. Konkrétní motivační opatření pro podporu využití kompostu bude ministerstvo řešit v průběhu roku 2015.

Bez ohledu na obecní třídění si samozřejmě mohou bioodpad třídit i občané. V posledních letech se výrazně zvýšil počet domácností s kompostérem. Některá města dokonce připravila kompostéry pro své občany, např. ve Smržovce si své uživatele našlo všech 265 připravených kompostérů.

Vyhazování bioodpadu do košů má své nevýhody v podobě zápachu, tvorba plísní a další negativa, která souvisejí s tím, že jsou organické zbytky ve směsném komunálním odpadu. Při kompostování se zápach sníží, pro další problémy vůbec nevznikne prostor.

Díky nové vyhlášce může inspekce životního prostředí uložit až milionovou pokutu.