Archive for Třídění odpadu

Vyhazujme co nejmíň odpadků!

Většina věcí, které skončí na skládkách a ve spalovnách by se odpadky nemuseli stát, kdyby se lidé více zajímali o recyklaci a druhotné využití. Prevence vzniku odpadků má různé podoby a může se vyskytovat v různých oblastech a situacích. Takovou situací může být i nákup v obchodě. Proto jsme se rozhodli poskytnout několik rad jak nákupu a také vzniku odpadu co nejvíce předejít.

 

Nebalte, pokud nemusíte

V obchodech se spousta věcí balí jenom proto, aby se na obaly mohla umístit reklama nebo logo výrobce. Všechny obalů se hned, jak je doma rozbalíte, mění v odpad. Proto se snažte nebalit věci, pokud to není nutné. Některé igelity a sáčky můžete také opakovaně používat. Obaly jsou také jednorázové nádobí ve fastfoodech. Zde můžete obsluhu poprosit, aby Vám nandali jídlo do vlastních nádob. To můžete dělat i u nápojových automatů, kde můžete použít vlastní šálky.

 

Používejte vícekrát

V obchodech prodávají hodně věcí na jednorázová použití, které se brzy dostanou na skládky jako odpad. Jednou z možností je kupovat výrobky, které můžeme používat vícekrát, nebo se dají opravit.

 

Půjčujte

V dnešním světě lehce propadnete pocitu, že každý člověk má vlastnit spoustu věcí.

Některé se dají půjčovat a můžete jednu věc využívat všichni v rodině nebo si ji půjčovat mezi kamarády a přáteli.

 

Nakupujte věci z druhé ruky

Místo kupování nových věcí můžete nakupovat věci v bazarech a secondhandech. Tím se přispěje ke snižování odpadu, protože věci, které by skončili jako odpad, najdou znovu své využití.

 

Volte kvalitu

Když si vybíráte zboží, snažte se myslet i na to jak dlouho vám vydrží. Levnější věci jsou častokrát méně kvalitní a rozbijí se během pár použití. Vybírejte si kvalitní věci, které vydrží i časté používání.

 

Rozvíjejte své dovednosti a myšlení

Spoustu věcí si ani nemusíte kupovat, můžete si je zkusit vyrobit. Neušetříte tím jenom peníze, ale získáte zručnost a dovednost. Na spoustu výrobků vaší potřeby můžete použít i recyklovatelný materiál zakoupený v obchodě jako jsou kartony, plechovky nebo PET lahve.

 

Nekupujte balenou vodu

Balená voda se stala velkým trendem, přestože má každý pitnou vodu doma a nemusí si ji vozit z obchodů vzdálených od jeho bydliště. Kohoutková voda má mnohdy větší kvalitu než voda balená a ještě nemusíte každý týden vyhazovat pytel plný odpadků.

 

U nakupování přemýšlejte

Před tím, než se vydáte po nákupech, si napište seznam věcí, které potřebujete. Neběhejte bezúčelně po obchodu a nekupujte to, co Vám v tu chvíli přijde vhodné. Také se nenechte ošálit různými letáky, které nabízejí sice levné zboží ale pro vás často nepotřebné.

Nový sběrný dvůr v Satalicích

13. března 2014 byl zahájen provoz nejmodernějšího sběrného dvora v Praze. Ten je umístěn na kraji města v Satalicích v areálu společnosti IPODEC – ČISTÉ MĚSTO. Velkou předností nového sběrného dvora je jeho umístění v hale. Tím je umožněna pohodlná manipulace s odpadem za každého počasí. Již během prvního měsíce provozu si do sběrného dvora našlo cestu 400 uživatelů, přestože nebyl nijak propagován. Celkem bylo na sběrném dvoře odevzdáno kolem 100 tun, převážně zeleně a z rekonstrukcí bytů a domů.

Sběrný dvůr přijímá, jakožto zařízení na třídění odpadů, vytříděné složky komunálního odpadu včetně nebezpečných a je také místem zpětného odběru vyřazených elektrozařízení. V blízké budoucnosti by měl být umožněn také sběr použitého textilu.

Otevírací doba sběrného dvoru v Satalicích je shodná s ostatními sběrnými dvory hl. m. Prahy, tedy 8:30 – 17:00 (při letním času do 18:00), v sobotu 8:30 – 15:00. V neděli a o svátcích je zavřeno. Adresu a telefon naleznete v seznamu sběrných dvorů.

Praha zkusí pokořit rekord ve sběru starých počítačů

Obyvatelé Prahy mohou  od 1.4.2014 donést do sběrných dvorů staré a nepotřebné počítače a notebooky. Každý Pražan může zkusit podpořit svou městskou část a zúčastnit se soutěže o hodnotné ceny. Kampaň s názvem Praha plná počítačů pořádá nezisková organizace ASEKOL a hlavní město Praha.

V domácnostech je podle organizace ASEKOL okolo 500000 vysloužilých počítačů. Velká část ze starých počítačů se dá recyklovat. Dalo by se říct, že se dá použít až 90% veškerého materiálu, který je použit v počítačích. Počítače také obsahují některé jedovaté a nebezpečné látky, které by se neměli dostat do přírody, jako jsou např. těžké kovy a zpomalovače hoření.

Akce bude probíhat až do soboty 5.4.2014. Pražané mohou nosit počítače, monitory a další příslušenství v jakémkoli počtu. Sběrné dvory budou otevřeny ve všední dny do 18:00 a v sobotu do 15:00.

V každé provozovně sběrného dvora se bude losovat z odevzdaných lístků.

Jeden odevzdaný počítač rovná se jeden soutěžní lístek. Tyto soutěžní lístky dostanete na pobočkách sběrných dvorů, a nebo si je můžete stáhnout na internetových stránkách magistrátu.

7.dubna bude vyhlášena nejúspěšnější městská část. Vítězové získají ceny jako jsou tablety a mobilní telefony a mohou s nima obdarovat někoho třeba v dětském domově.

Podle organizace ASEKOL je důležité aby si lidé uvědomili že starý počítač nemusí končit v popelnici, ale dá se recyklovat.

Pražské služby začaly dělat osvětu, aby lidé nevyhazovali odpadky mimo kontejnery

Pražské služby se rozhodli zahájit kampaň, která má ukázat obyvatelům Prahy kolik skončí ročně odpadků mimo kontejnery. Toto číslo je okolo 9 tisíc tun a to je opravdu alarmující.

Pro představu: takové množství odpadků by naplnilo Mariánské náměstí do výšky 30 metrů.

Nejčastěji končí mimo kontejnery starý nábytek, elektronika, koberce, nebo větší kusy odpadu, které se do kontejnerů už nevejdou.

 

Pražské služby také upozorňují, že situace kdy je okolo kontejnerů hromada odpadků,

není jejich chyba. Majitelé domů a objektů zodpovídají za navýšení kontejnerů a sběrných nádob nebo mají objednat častější odvoz odpadků, v případě si mohou objednat úklid okolo kontejnerů, který však není povinností společností starajících se o odvoz kontejnerů.

 

Kampaň také seznamuje Pražany s možností využití sběrných dvorů, kde se dá vyhodit odpad, který se do kontejnerů nevejde.

 

Pro podporu osvěty začíná od úterý 3.12.2013 v rádiu a na velkoplošných obrazovkách běžet reklamní spoty. Kampaň se také zaměřuje na děti, kterým maskoti u základních škol rozdávají speciální naučné kartičky a děti si můžou ověřit svoje znalosti.

 

Velkoobjemové kontejnery na objemný odpad od prosince 2013 do února 2014

VOK JMM Hlavatého × Mejstříkova

Na konec prosince, leden a únor objednala Praha 11 celkem 45 velkoobjemových kontejnerů na objemný odpad. Kontejnery (VOK) budou přistavovány podle dřívějších podmínek, tedy skoro na celý den.

 

Co lze do kontejnerů odložit?

Velkoobjemové kontejnery jsou určeny výhradně pro objemný odpad z domácností. Odložit tam tak lze nábytek, koberce, podlahové PVC, umyvadla a záchodové mísy a také sportovní náčiní (jízdní kola, lyže apod.)

 

Co nelze do kontejnerů odložit?

Do kontejnerů není možné odkládat jakýkoli odpad z podnikatelské činnosti a také jiný než objemný odpad. Běžný směsný odpad, který lze vhodit do popelnice nebo normálního kontejneru, nebezpečné odpady (baterie a akumulátory, chemikálie, barvy, zářivky apod.), bioodpad, elektrická zařízení (domácí spotřebiče, televize, počítače, telefony), stavební suť a také pneumatiky není možné do kontejnerů pro objemný odpad umístit.

 

Podmínky přistavení VOK

VOK má kapacitu 11 m3. Do kontejneru nevkládejte odpad, pokud je již plný, přeplněný kontejner není možné naložit a odvézt. Odpad neodkládejte ani mimo VOK. Počet kontejnerů je omezen, při naplnění se kontejner tedy nevyměňuje za prázdný.

Pokud je kontejner již plný, můžete váš objemný odpad odložit v jakémkoli pražském sběrném dvoře. Nemáte-li možnost sami odvézt odpad na sběrný dvůr, můžete využít službu odvozu starého nábytku na sběrný dvůr.

 

Termíny přistavení VOK

Kontejnery budou přistaveny v průběhu daného dne nejpozději do 14:00, odvoz proběhne následující den ráno. 

 

Jižní Město I
A. Malé × Hviezdoslavova 6. 2.
Bachova 1593 25. 2.
Bachova × Mikulova 8. 1.
Blažimská × Klapálkova 2. 1.
Brandlova 1641 (za Startem) 28. 1.
Brodského 1671 26. 2.
Doubravická × Bohúňova 7. 1.
Hekrova 853 (parkoviště) 21. 1.
Hlavatého × Mejstříkova 29. 1.
Hněvkovského 1374 11. 2.
Chomutovická 4. 2.
Konstantinova × Metodějova 14. 1.
Kosmická × Anny Drabíkové 25. 2.
Kryštofova × Kazimírova 20. 2.
Křejpského 1514 4. 2.
Ledvinova (u Chodovské tvrze) 11. 12.
Majerského × Samohelova 9. 1.
Matúškova 831 (u Blankytu) 5. 2.
Metodějova (parkoviště) 18. 2.
Michnova × Podjavorinské 22. 1.
Mnichovická × Tatarkova 11. 2.
Mokrá × Zimákova 19. 2.
Novomeského 690 (parkoviště) 15. 1.
Plickova 880 28. 1.
Radimovická 1424 (parkoviště) 18. 2.
Rujanská × Donovalská (u TS) 8. 1.
Stachova × V Hájích 2. 1.
Štichova 640 (parkoviště) 17. 12., 15. 1.
Tererova (u ZŠ) 18. 12., 21. 1.
Valentova (parkoviště proti čp. 1737) 7. 1.
Ženíškova × Květnového vítězství 12. 2.
Jižní Město II + starý Chodov
Dědinova × Filipova 22. 1.
Gregorova × Hrudičkova 10. 12.
Hráského × Jarníkova 17. 12.
Hrdličkova × Blatenská 29. 1., 26. 2.
K Dubu 14. 1.
Krejnická 2021 (za Chrpou) 19. 2.
Láskova × Malenická 9. 1.
Lažanského 12. 2.
Nechvílova 1826-29 5. 2.
Petýrkova 1953 20. 2.
Vojtíškova 1783 6. 2.

Bližší informace o odvozu opdadu získáte na odboru životního prostředí ÚMČ Praha 11, Vidimova 1325, Praha 11, tel.: 267 902 367, 267 902 320 nebo 267 902 514.

ELEKTROWIN za osm let zrecykloval osm milionů spotřebičů

Kolektivní systém ELEKTROWIN, který funguje už více než 8 let, za dobu své existence zrecykloval už přes 8 milionů elektrospotřebičů. Sběrná síť zahrnuje přes 12000 odběrných míst, kde je možné elektroniku odevzdat zdarma.

Jaké spotřebiče mají největší podíl? Kolem pěti milionů bylo malých domácích spotřebičů (žehličky, fény apod.). Na sběrných místech ale lidé odevzdali také 2,5 milionu ledniček. Zbytek tvořili pračky, sporáky, další bílá technika, elektrické nářadí nebo zahradní technika. Celková váha všech spotřebičů přesahuje 160 000 tun.

Systém zpětného odběru byl od počátku budován na základě zkušeností z ostatních zemí EU. Celý systém je financován výrobci elektrospotřebičů.

Kdyby nefungoval systém zpětného odběru, většina spotřebičů by končila mezi ostatním odpadem a na skládkách, protože sběrny surovin podle zákona elektrospotřebiče nesmí vykupovat. Nedokáží totiž zaručit, že při zpracování neuniknou nebezpečné látky.

 

Recyklace starých spotřebičů

 

Během demontáže se musí dodržovat postup stanovený zákonem, aby nedošlo k úniku nebezpečných látek a ty tak neohrozily životní prostředí. Tyto látky se již nadále k výrobě nesmí používat, popř. jsou použity v minimálním nezbytném množství.

Ve starších elektrospotřebičích naleznete látky  jako je kadmium, rtuť, olovo, chrom, polybromové bifenyly, polybromové difenyletheny nebo azbest. V chladničkách se nacházejí také freony – a to jak v chladicím okruhu, tak ve většině případů také v izolační pěně v korpusu chladničky. Pokud dojde k poškození okruhu – např. odstřižením kompresoru nebo chladící mřížky – uniká nejen olej, ale i freon do ovzduší.

 

O kolektivním systému ELEKTROWIN

 

ELEKTROWIN a.s. je největším kolektivním systémem v České republice, který je zaměřen na zpětný odběr vysloužilých elektrospotřebičů. Od založení v roce 2005 zrecykloval přes 160 000 tun elektrospotřebičů. Zajišťuje sběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu. Zaměřuje se na chladící zařízení, velké a malé elektrospotřebiče, elektrické a elektronické nástroje. Společnost je nezisková, jejími akcionáři jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů.  Sběrnou síť tvoří na 1300 sběrných míst ve více než 950 městech a obcích, skoro 2600 provozoven posledních prodejců a mobilní svozy ve více než 3000 obcích.

Proč třídit baterie?

Každá baterie obsahuje škodlivé látky včetně těžkých kovů. Pokud baterii vyhodíte do komunálního odpadu, skončí na skládce nebo ve spalovně. Může se tak dostat do spodních vod.

Baterie jsou zařazeny na seznam nebezpečných odpadů, nicméně i tak jich spousta končí mezi běžným komunálním odpadem. Vztahuje se na ně povinnost zpětného odběru. Míst, na kterých je můžete bezplatně odevzdat, každým rokem přibývají.

 

Kde odevzdat?

Baterií se můžete ekologicky zbavit velice snadno. Sběrných míst na celém území ČR je více než 10 tisíc. Zpětný odběr baterií je povinností všech prodejců elektra a dalších obchodů, které baterie prodávají. Kromě toho lze baterie odevzdávat ve školách, sběrných dvorech, veřejných institucích nebo i firmách. Systém sběru zajišťuje nezisková společnost REMA Battery, která jen v loňském roce rozšířila počet sběrných míst o více než 900 institucí, firem, škol a obcí. Kromě toho je možné baterie odevzdat také do kontejnerů na elektroodpad.

 

Autobaterie

Autobaterie jsou speciální kategorií. Také pro ně existuje vlastní sběrná síť, ve které je můžete bezplatně odevzdat. Mezi tato místa patří prodejci autobaterií, benzinové pumpy, servisní střediska nebo sběrné dvory.

 

Proč nevhazovat baterie do komunálního odpadu?

Všechny baterie jsou označeny symbolem přeškrtnuté popelnice, která značí, že jsou určeny k recyklaci a tedy nepatří do komunálního odpadu. Důvodů proto je více. V první řadě hrozí únik škodlivých látek do okolního prostředí. Kromě toho se také plýtvá cennými surovinami, které se z baterií získají pouze při recyklaci. V případě, že skončí baterie v komunálním odpadu, putuje následně na skládku nebo do spalovny, odkud se mohou škodlivé látky dostat do spodních vod a dále do organismu zvířat nebo lidí. U lidí pak probíhá hromadění těžkých kovů v mozku, ledvinách nebo játrech, což výrazně ohrožuje jejich funkci. Může dojít i k rakovinovému bujení. Třídění je zásadní také z pohledu získávání cenných surovin. Každý rok totiž zbytečně skončí statisíce kilogramů železa a zinku na skládkách. Kvůli tomu dochází k zbytečné devastaci životního prostředí, navíc samotná těžba kovů je velice nákladná. Recyklací železa lze ušetřit přes 70% energie oproti jeho získávání ze železné rudy.

Sběr úsporných zářivek – potencionální desítky tisíc korun ročně pro obce

Rok co rok jsou to tisíce až desetitisíce korun, o které české obce přicházejí díky nesesbíraným úsporným světelným zdrojům (zářivky, žárovky). Velká část občanů je totiž vyhodí do směsného odpadu. Při správném postupu by je ale měli odevzdat do speciální sběrné nádoby, která je umístěna na obecních úřadech, nebo sběrných dvorech.

EKOLAMP odhaduje takto promarněný potenciál na cca 400 tun světelných zdrojů za rok, což pro obce znamená přes 1,2 milionu korun, které by získaly za sběr. Přitom EKOLAMP zajišťuje obcím zpětný odběr zcela zdarma.

Dle analýzy společnosti EKOLAMP totiž města dostatečně nevyužívají potenciál. Zpětný odběr osvětlovacích zařízení poskytuje pouze 977 sběrných dvorů. Když k tomu připočteme názor lidí, pro které není sběrný dvůr dostupným a preferovaným místem sběru, nelze očekávat žádné závratné výsledky.

Kromě sběrných dvorů jsou sběrné nádoby umístěny také na 410 obecních úřadech, což je cca čtvrtina z celkové sítě. Na rozdíl od sběrných dvorů nejsou tyto nádoby občany využívány téměř vůbec. Většina lidí totiž vůbec neví, proč by je měli využívat. Přitom by stačila lepší propagace ze strany měst, za kterou by navíc inkasovali finanční odměnu.

Obce mohou od EKOLAMPu získat roční odměnu 4000 Kč. Stačí splnit jednoduché podmínky: čtvrtletně publikovat informace o zpětném odběru světelných zdrojů v tištěné nebo elektronické publikaci. Za každé čtvrtletí si obce mohou nárokovat 1000 korun.

Kromě samotné odměny obce navíc získají odměnu za sesbírané žárovky a zářivky, konkrétně 3 Kč za kilogram. Odvoz a likvidace je zajišťována zdarma neziskovou společností EKOLAMP.

 

Sběr světelných zdrojů v minulém roce

V loňském roce se v ČR podařilo sesbírat 973 tun světelných zdrojů a průmyslových svítidel. V nejúspěšnější obci, Trhovém Štěpánově, bylo nasbíráno v přepočtu cca kilogram světelných zdrojů na osobu. To činí několikanásobek průměru v republice.

Co je tedy překážkou pro sběr světelných zdrojů? Stejně jako u třídení odpadů obecně je to lidská lenost. Lidem se nechce chodit daleko kvůli odevzdání starých světelných zdrojů. Sice to tři čtvrtiny obyvatel považují za užitečnou službu, ale jen 40% jí skutečně využívá. Tato lenost znamená v číslech cca 75 kilogramů toxické rtuti ročně na skládkách, což znamená teoretické znečištění vody o objemu 238 Máchových jezer. Rtuť ve světelných zdrojích nepředstavuje nebezpečí, to hrozí pouze při neodborné likvidaci, zejména na skládkách.

Soutěž o nejlepší sběrný dvůr, aneb hlasuj a vyhraj mobil

V České republice je v současnosti přes 1160 sběrných dvorů. Společnost ASEKOL, která z nich sváží staré elektrospotřebiče k recyklaci se rozhodla, že ty nejlepší sběrné dvory odmění. A zkrátka nevyjdou ani občané.

Hodnocení sběrných dvorů budou provádět přímo občané, kteří sběrné dvory využívají. Prostřednictvím vyhledávače sběrných dvorů na webu www.sberne-dvory.cz si vyhledají konkrétní dvůr a ohodnotí ho v 6 různých kategoriích.

Soutěž probíhá až do listopadu 2013, kdy proběhne závěrečné vyhodnocení. Kromě samotného hodnocení veřejností bude také přihlédnuto k tomu, kolik komodit sběrný dvůr odebírá a také k množství zpětně odebraných elektrozařízení. Vyhlášeny pak budou dva nejlepší sběrné dvory – nejlepší v obcích do 10000 obyvatel (získá finanční odměnu 30 tis. Korun) a nejlepší v obcích nad 10000 obyvatel, který získá dokonce 70 tisíc korun.

Motivací pro hlasující občany jsou pěkné ceny – v každém ze tří slosování je možné vyhrát jeden z devíti flashdisků Maxell s kapacitou 32 GB nebo mobilní telefon Samsung Galaxy Pocket.

Kromě toho, že lidé mohou podpořit sběrný dvůr ve své obci a navíc ještě získat mobilní telefon, pomohou také dalšímu rozšiřování a zlepšování služeb sběrných dvorů.

A jaký by tedy měl být ideální sběrný dvůr? Co nejdostupnější, uklizený, s přívětivou otevírací dobou a ochotnou obsluhou a samozřejmě také s co nejširším rozsahem odebíraných komodit.

V soutěži samozřejmě můžete podpořit i pražské sběrné dvory.

Jak zvýšit objem třídění odpadu v ČR?

Stále více českých měst platí svým občanům za správné třídění odpadu. V porovnání s vyspělými evropskými státy jsme na tom, co se týče vytříděného odpadu špatně. Každý rok necháme spálit nebo odvézt na skládku suroviny za miliardy korun. Jak je vidět, dostatek barevných kontejnerů na tříděný odpad nestačí.

Za účelem zvýšení objemu recyklace se tak rozšiřuje tzv. pytlové třídění. To funguje souběžně s barevnými kontejnery, rozdílem je ale to, že za pytle dostanou občané peníze. Čím více pytlů s tříděným odpadem domácnost odevzdá, tím větší slevu na svoz odpadů většinou od městského úřadu dostane. Svoz pytlů probíhá pravidelně, ale s menší frekvencí (cca 1x za měsíc).

V České republice se recykluje jen 31%, tak zní oficiální údaje ministerstva životního prostředí. V západní Evropě se pohybuje recyklace kolem 60%, ve Vlámsku dokonce přes 70%. Takových čísel by mohla dosáhnout i Česká republika, kdyby se této myšlence přiklonila i vláda, která ale preferuje spíče spalování odpadu.

 

Správně roztříděný odpad snižuje poplatky

Samotné pytlové třídění není žádnou novinkou a je využíváno mnoha obcemi. Například v Aši jsou při třídění využívány i moderní technologie. Každá domácnost zapojená do třídění dostane nálepky s čárovými kódy, které umístí na pytle. Při svozu pracovníci načtou kód a odpad je tak započítán na konto domácnosti. Na základě toho se pak stanovuje výše slevy na roční poplatek za svoz odpadu. Navíc se díky tomuto označení získává podstatně kvalitnější odpad, protože si málokdo dovolí do pytle vhodit i jiný odpad. Obce tak mohou odpad prodávat za vyšší cenu. Pytlové třídění je v Aši dokonce tak na vzestupu, že radnice uvažuje o zakoupení dalšího svozového vozu. Na ten nejsou kladeny nijak vysoké nároky, postačí běžné nákladní auto s otevřenou korbou.

 

Soutěž o nejlepší třídiče

V Novém Boru jsou se systémem ještě dál, protože účastníci třídění mohou přímo na internetu sledovat, kolik mají nasbíráno odpadu a jak jsou na tom v porovnání s ostatními obyvateli města. Jednou za rok je navíc vyhlášena cena pro nejlepší třídiče odpadů. V dvanáctitisícovém Novém Boru tímto způsobem třídí drobné elektro, papírový a plastový odpad přes 800 domácností.

Na všech pytlích jsou umístěny čárové kódy. Po zvážení pytle a načtení kódu čtečkou je na účet dané domácnosti přičtena odpovídající finanční částka, která se následně odečítá z poplatku za svoz komunálního odpadu. Někdo tak v dalším roce neplatí za svoz vůbec, nebo jen minimální částku.

 

Kontejner je 400 metrů daleko? Tak to třídit nebudu…

Takováto finanční motivace u občanů funguje velice dobře a v obcích se zavedeným systémem pytlového třídění hlásí každoroční příbytek tříděného odpadu. Svou roli na tom hraje i lenost lidí, protože čím dál je kontejner od domu, tím spíš domácnost odpad netřídí. Pokud je ale pytel připraven přímo v kuchyni nebo jinde v domě, s tříděním není problém. Jak je to tedy s podílem domácností, které třídí a těmi, které netřídí odpady? 43% třídí pravidelně, 36% nepravidelně a 21% vůbec. Z provedených průzkumu vyplývá, že procento je nejvyšší tam, kde je kontejner na tříděný odpad blízko, pokud je dále než 400 metrů, tak už netřídí prakticky nikdo. V současné době je průměrná vzdálenost od kontejnerů něco přes 100 metrů.

 

Pytlový sběr pro menší obce

Pytlový sběr tříděného odpadu používá téměř pětina obcí na území ČR. Většinou jde ale o ty menší a to jen doplňkově pro sběr kartonů, plastu a papíru. Někteří odborníci na tuto problematiku tvrdí, že tento systém není vhodný pro větší města a sídliště, kde není prostor, kam pytle dávat. V Letohradu však funguje tento systém i na sídlištích střední velikosti.

Radní větších měst navíc ani o zavedení pytlového třídění neuvažují, jsou spokojeni se současným systémem barevných kontejnerů.

V Praze je zaveden jiný systém platby za odpad, protože se neplatí za osoby, ale za odpad platí majitel domu. Ten sám zadá počet nádob s odpadem a frekvenci odvozu. Je tak automaticky motivován, aby mu místo v popelnicích a kontejnerech na komunální místo nezabíral papír a plasty.

Praha navíc rozšířila svoz bioodpadu, který je nyní možné svážet celoročně. Zájem o separaci bioodpadu mezi Pražany stále roste. Tuto možnost využívá více než 7000 obyvatel hlavního města. Cena za tuto službu je 900 nebo 1440 Kč podle velikosti nádoby. Bioodpad (zeleň, zbytky ovoce a zeleniny, piliny, hlína z květináčů atd.) je přeměňován na kompost a dále využíván k hnojení pražské zeleně.

 

Vydělají i obce

Na kvalitním třídění odpadů vydělají i samotné obce. Čím více totiž vytřídím, tím více peněz ve výkupu dostanou. Odpad mohou prodat samy, nebo skrze zpětný odběr obalových produktů, organizovaný společnosti Eko-kom.

Všichni výrobci, které plní nebo produkují obaly, mají povinnost určitou část obalů odebrat zpět. A právě proto funguje Eko-kom, který se o výkup stará.

Např. Nový Bor, který je do systému také zapojen za minulý rok získal od Eko-komu cca 1,66 milionu korun, což je oproti roku 2008, kdy byl zaveden pytlový sběr, nárůst o 450 tisíc korun. Průměrně připadá na každého obyvatele ČR ročně cca 38,9 kg vytříděného odpadu. Toto číslo ale v městech po zavedení pytlového sběru narostlo i o desítky procent.