Sběr úsporných zářivek – potencionální desítky tisíc korun ročně pro obce

Rok co rok jsou to tisíce až desetitisíce korun, o které české obce přicházejí díky nesesbíraným úsporným světelným zdrojům (zářivky, žárovky). Velká část občanů je totiž vyhodí do směsného odpadu. Při správném postupu by je ale měli odevzdat do speciální sběrné nádoby, která je umístěna na obecních úřadech, nebo sběrných dvorech.

EKOLAMP odhaduje takto promarněný potenciál na cca 400 tun světelných zdrojů za rok, což pro obce znamená přes 1,2 milionu korun, které by získaly za sběr. Přitom EKOLAMP zajišťuje obcím zpětný odběr zcela zdarma.

Dle analýzy společnosti EKOLAMP totiž města dostatečně nevyužívají potenciál. Zpětný odběr osvětlovacích zařízení poskytuje pouze 977 sběrných dvorů. Když k tomu připočteme názor lidí, pro které není sběrný dvůr dostupným a preferovaným místem sběru, nelze očekávat žádné závratné výsledky.

Kromě sběrných dvorů jsou sběrné nádoby umístěny také na 410 obecních úřadech, což je cca čtvrtina z celkové sítě. Na rozdíl od sběrných dvorů nejsou tyto nádoby občany využívány téměř vůbec. Většina lidí totiž vůbec neví, proč by je měli využívat. Přitom by stačila lepší propagace ze strany měst, za kterou by navíc inkasovali finanční odměnu.

Obce mohou od EKOLAMPu získat roční odměnu 4000 Kč. Stačí splnit jednoduché podmínky: čtvrtletně publikovat informace o zpětném odběru světelných zdrojů v tištěné nebo elektronické publikaci. Za každé čtvrtletí si obce mohou nárokovat 1000 korun.

Kromě samotné odměny obce navíc získají odměnu za sesbírané žárovky a zářivky, konkrétně 3 Kč za kilogram. Odvoz a likvidace je zajišťována zdarma neziskovou společností EKOLAMP.

 

Sběr světelných zdrojů v minulém roce

V loňském roce se v ČR podařilo sesbírat 973 tun světelných zdrojů a průmyslových svítidel. V nejúspěšnější obci, Trhovém Štěpánově, bylo nasbíráno v přepočtu cca kilogram světelných zdrojů na osobu. To činí několikanásobek průměru v republice.

Co je tedy překážkou pro sběr světelných zdrojů? Stejně jako u třídení odpadů obecně je to lidská lenost. Lidem se nechce chodit daleko kvůli odevzdání starých světelných zdrojů. Sice to tři čtvrtiny obyvatel považují za užitečnou službu, ale jen 40% jí skutečně využívá. Tato lenost znamená v číslech cca 75 kilogramů toxické rtuti ročně na skládkách, což znamená teoretické znečištění vody o objemu 238 Máchových jezer. Rtuť ve světelných zdrojích nepředstavuje nebezpečí, to hrozí pouze při neodborné likvidaci, zejména na skládkách.

Comments are closed.