Tag Archive for bioodpad

Praktické koše na spadané listí

Máte-li na zahradě vzrostlé listnaté stromy či opadavé keře, na podzim určitě bojujete se spadaným listím. Ideální je listí částečně kompostovat, něco nechávat kolem stromů, ale velkou část listí je dobré posbírat. Buď odvézt někam do lesa, na kompost, do popelnic s bioodpadem nebo skladovat v jedné části zahrady. Spadané listí totiž brání sekání trávníku, vítr jej nafouká na příjezdové cesty, chodníky a někomu jednoduše kazí pocit ze spořádané a upravené zahrady. Na listí si můžete koupit velmi praktické koše přímo určené na spadané listí.

 

200 litrový koš na listí

Ve specializovaném internetovém obchodě seženete koš na listí s objemem 200 litrů za pouhých 150 Kč. Je vyroben z velmi pevného materiálu PE. Velikost koše je optimální, protože, když jej naplníte spadaným mokrým listím, pořád jej unesete a můžete převést či vysypat, kam potřebujete. K přenesení slouží dvě textilní ucha na stranách koše, za která koš jednoduše chytnete. Jednoduchý koš na listí při složení zabírá minimum prostoru. Můžete si jej složit tak, že se vejde do malého igelitového sáčku.

 

Na listí, trávu, plevel …

Koš není vhodný na větší větve či těžké materiály. Je sice pevný, ale mohl by se protrhnout a hlavně by byl moc těžký a nedalo by se s ním manipulovat. Koš je primárně určen na spadané listí, posekanou trávu, vytrhaný plevel a další lehké materiály. Jeho rozměry jsou 60 x 60 x 55 cm. Konkrétní koš na listí v příjemné zelené barvě najdete na tomto odkazu.

 

Další vychytávky na zahradu

Na e-shopu www.obalove-materialy.cz najdete spoustu dalších praktických pomůcek na vaši zahradu. Například přepravky na uskladnění jablek, velké zahradní bedny na zahradní náčiní, zakrývací plachty různých velikostí, plastové košíky a mnohé další zboží.

 

Užijte si na zahradě každé roční období!

 

Svoz bio-odpadu pod taktovkou pražských zastupitelů

Dle nové vyhlášky platné od začátku roku 2015 musí města a obce umožnit svým obyvatelům třídění bio-odpadu. Samotná povinnost tento typ odpadu třídit pak dle dikce příslušné vyhlášky platí každoročně od 1. dubna do 31. října. To jaký způsob třídění bio-odpadu si obce zvolí, je pak plně v jejich kompetenci. Vedení hlavního města se v tomto případě uchýlilo k nepříliš kreativní, avšak tradiční a funkční metodě – svozu pomocí velkoobjemových kontejnerů.

 

Kontejnery pro svoz bio-odpadu můžeme v ulicích hlavního města vídat pravidelně již od roku 2008. Pro období od března 2016 do listopadu 2018 však hledá nového dodavatele a v souvislosti s tím Pražské zastupitelstvo letos v červnu vypisuje tendr v maximální hodnotě převyšující 12 milionů korun. Součástí této veřejné zakázky je plánované přistavení celkem až 5550 kontejnerů, které mají dle stejného plánu svézt více jak 6600 tun bio-odpadu. Rozhodujícím kritériem pro výběr vítěze tohoto tendru je pochopitelně celková cena zakázky. Tendr, který se pražské zastupitelstvo chystá vypsat je reakcí na stále rostoucí množství vytříděného bio-odpadu. V letech 2012 a 2013 bylo tohoto typu odpadu svezeno okolo 5800 tun, přičemž v loňském roce již tonáž svezeného bio-odpadu vystoupala až k číslu 6600.

 

Velkoobjemové kontejnery, ač jsou pro svou přístupnost oblíbené, nejsou jedinou variantou pro likvidaci odpadu, který zbude např. po kultivaci vaší zahrady. Obyvatelům Prahy jsou k dispozici taktéž hojně využívané sběrné dvory či ne tak rozšířená avšak naštěstí stále populárnější a značně ekologičtější varianta ve formě kompostérů.

Mobilní sběrné dvory a kontejnery na bioodpad – duben až červen

Mobilní sběrné dvory fungují jako shromaždiště velkokapacitních kontejnerů, které jsou přistaveny v určitý čas na určité místo. Slouží k odložení různých druhů odpadů z domácností. Na mobilní sběrný dvůr je možné donést objemný odpad, dřevěný odpad, bioodpad a kovy. U kontejnerů je vždy přítomen pracovník svozové firmy, který zajistí evidenci odkládaného odpadu.

Ve všech níže uvedených termínech je provoz mobilního dvora v době 9-15 hod. Více info získáte na e-mailu mms@praha10.cz nebo na telefonu 736 499 364.

Mobilní sběrné dvory budou přistaveny vždy v sobotu:

11.4. – Ostružinová x Jahodová – parkoviště

25.4. – Nad Vršovskou horou – za mostem, oblast Slatiny

23.5. – Na Universitním statku – parkoviště u domova důchodců

30.5. – Kounická x Malínská – u trafostanice

13.6. – Za Sedmidomky x Pod Bohdalcem I.

 

Navíc budou až do poloviny května vždy o víkendu přistaveny velkokapacitní kontejnery na bioodpad pocházející z údržby zahrad rodinných domů (tráva, větve, listí, spadané ovoce, zbytky rostlin apod.). Kontejnery budou přistaveny v časovém termínu dle rozpisu na následující stránce: http://vpp10.cz/odpady-a-pece-o-vp/bioodpad/kontejnery-na-bioodpad.aspx.

Odpady není možné odkládat na stanovištích před ani po přistavení kontejneru, ale výhradně přímo do kontejneru.

K odkládání odpadů lze využít také mobilní sběrné dvory a samozřejmě také stabilní sběrné dvory hlavního města Prahy. Předání bioodpadu ve sběrných dvorech a sběrnách bioodpadu je pro občany města bezplatné.

Bioodpad již na skládky nesmí

Od ledna 2015 upravila vyhláška ministerstva životního prostředí třídění odpadu. Nově musí být v obcích k dispozici hnědé kontejnery, určené pro bioodpad. Za jejich dostupnost jsou zodpovědné obce a města. Cílem by měla být úleva pro skládky směsného odpadu.

Bioodpad tvoří až 40% odpadu, který běžně vyhodíme do koše. Ať už jsou to slupky ze zeleniny a ovoce, čajové lístky, kávová sedlina, v rodinných domech tráva a větve. Tohle všechno by nyní mělo končit výhradně v hnědých kontejnerech, popř. přímo ve velkých kontejnerech na sběrných dvorech. Další možností je svoz do bioplynových stanic, nebo do kompostárny.

Způsob, jakým způsobem se bude bioodpad třídit, si obce mohou vybrat. Sami si musí zhodnotit, co je nejefektivnější a nejlevnější. Je třeba vybrat nejlepší variantu pro občany, ale také s ohledem na místní podmínky.

Co ale s vytříděným bioodpadem? Využití je víceméně přirozené – kompost se znovu využije jako přírodní hnojivo. Počítá se s tím, že o něj budou mít zájem zemědělci. Konkrétní motivační opatření pro podporu využití kompostu bude ministerstvo řešit v průběhu roku 2015.

Bez ohledu na obecní třídění si samozřejmě mohou bioodpad třídit i občané. V posledních letech se výrazně zvýšil počet domácností s kompostérem. Některá města dokonce připravila kompostéry pro své občany, např. ve Smržovce si své uživatele našlo všech 265 připravených kompostérů.

Vyhazování bioodpadu do košů má své nevýhody v podobě zápachu, tvorba plísní a další negativa, která souvisejí s tím, že jsou organické zbytky ve směsném komunálním odpadu. Při kompostování se zápach sníží, pro další problémy vůbec nevznikne prostor.

Díky nové vyhlášce může inspekce životního prostředí uložit až milionovou pokutu.

Černé skládky

Černé skládky jsou černou můrou snad všech českých obcí. U silnic, cest i podél kolejí jsou vidět odhozené pneumatiky, ale i větší domácí spotřebiče. Téměř vždy jsou na místech, kam lze zajet autem. Co lidi vede k tomu, aby založili skládku? Lenost. Jinak si to nelze vysvětlit, když ve většině případů je sběrný dvůr v nedalekém okolí, autem určitě dosažitelném.

Prevence vzniku černých skládek je prakticky nemožná. Řešením by byly kamery na každém kroku, což je stěží proveditelné. Navíc by následovalo nutné dokazování, že právě ten konkrétní člověk je zakladatelem skládky. Obcím proto nezbývá, než odpad ze skládek odvážet na obecní peníze.

 

Kde vznikají černé skládky?

 

Pro obec je často problémem samotné nalezení skládky. Jelikož si zakladatelé skládek často dají práci, aby odpad odnesli např. do lesa, obec pak musí spoléhat na ostatní občany, kteří skládku nahlásí.

Urychlit odklízení černých skládek pomáhá projekt Zmapujto.cz. Ten monitoruje černé skládky na území celé ČR. Na skládku může upozornit každý pomocí webového formuláře. Od roku 2012 lidé nahlásili již více než 2500 černých skládek. Do projektu se aktivně zapojilo přes 40 měst a obcí.

Jaký odpad se na černých skládkách objevuje nejčastěji? Stavební odpad, velkoobjemový odpad a dva evergreeny pneumatiky a elektrospotřebiče. Kromě samotného vzniku skládky může být velkým problémem výskyt nebezpečných látek v elektrospotřebičích (např. baterie), azbest nebo neznámé tekutiny s lahvích a kanystrech.

Černými skládkami je nejvíce postižena Praha a její okolí. Strašlivou statistikou je například to, že v Praze-Zbraslavi se objevuje nelegální skládka v průměru každých 14 dní! Městskou část vychází jejich likvidace ročně na statisíce korun.

 

Sběrné dvory řešením?

 

Kdepak. Například v Kralupech nad Vltavou funguje bezplatný sběrný dvůr sedm dní v týdnu od rána do večera, včetně svátků. Navíc je bezplatný a pro každého – i obyvatele jiných měst. Přesto vznikají černé skládky i tam. Podobná situace je i ve Slaném. Kvůli mnoha skládkám menšího rozsahu i tam město zřídilo bezplatný sběrný dvůr. Přesto lidé stále vyhazují nábytek, oblečení, elektrospotřebiče nebo odpad ze zahrad raději „za barák“, než aby vše naložili do auta a zdarma odevzdali na sběrný dvůr.

 

Hrozí sankce?

 

Navážení odpadů na pozemky, které pro to nejsou ze zákona určen, představuje jeden z velmi přísně trestaných deliktů. Pachatele to může stát v řádech statisíců korun, v extrémních případech dokonce milionů korun. V roce 2013 proběhlo 96 správních řízení za tyto delikty. Odbor odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí vybral na sankcích téměř 50 milionů korun.

 

Kam s odpadem?

 

Elektrospotřebiče – sběrné dvory, prodejci v rámci zpětného odběru

Oblečení – charitativní organizace, kontejnery na textil

Pneumatiky – pneuservis v rámci zpětného odběru, sběrný dvůr

Železo – výkupny kovů, sběrný odpad

Autovlak – prostřednictvím autorizovaných likvidátorů, sběrný dvůr

Barvy – sběrný dvůr, kontejnery na nebezpečný odpad

Léky – lékárny

Baterie – sběrné boxy, kontejnery na nebezpečný odpad

Nábytek – sběrný dvůr

Posekaná tráva – kompost, bioplynná stanice, sběrný dvůr

Jak zvýšit objem třídění odpadu v ČR?

Stále více českých měst platí svým občanům za správné třídění odpadu. V porovnání s vyspělými evropskými státy jsme na tom, co se týče vytříděného odpadu špatně. Každý rok necháme spálit nebo odvézt na skládku suroviny za miliardy korun. Jak je vidět, dostatek barevných kontejnerů na tříděný odpad nestačí.

Za účelem zvýšení objemu recyklace se tak rozšiřuje tzv. pytlové třídění. To funguje souběžně s barevnými kontejnery, rozdílem je ale to, že za pytle dostanou občané peníze. Čím více pytlů s tříděným odpadem domácnost odevzdá, tím větší slevu na svoz odpadů většinou od městského úřadu dostane. Svoz pytlů probíhá pravidelně, ale s menší frekvencí (cca 1x za měsíc).

V České republice se recykluje jen 31%, tak zní oficiální údaje ministerstva životního prostředí. V západní Evropě se pohybuje recyklace kolem 60%, ve Vlámsku dokonce přes 70%. Takových čísel by mohla dosáhnout i Česká republika, kdyby se této myšlence přiklonila i vláda, která ale preferuje spíče spalování odpadu.

 

Správně roztříděný odpad snižuje poplatky

Samotné pytlové třídění není žádnou novinkou a je využíváno mnoha obcemi. Například v Aši jsou při třídění využívány i moderní technologie. Každá domácnost zapojená do třídění dostane nálepky s čárovými kódy, které umístí na pytle. Při svozu pracovníci načtou kód a odpad je tak započítán na konto domácnosti. Na základě toho se pak stanovuje výše slevy na roční poplatek za svoz odpadu. Navíc se díky tomuto označení získává podstatně kvalitnější odpad, protože si málokdo dovolí do pytle vhodit i jiný odpad. Obce tak mohou odpad prodávat za vyšší cenu. Pytlové třídění je v Aši dokonce tak na vzestupu, že radnice uvažuje o zakoupení dalšího svozového vozu. Na ten nejsou kladeny nijak vysoké nároky, postačí běžné nákladní auto s otevřenou korbou.

 

Soutěž o nejlepší třídiče

V Novém Boru jsou se systémem ještě dál, protože účastníci třídění mohou přímo na internetu sledovat, kolik mají nasbíráno odpadu a jak jsou na tom v porovnání s ostatními obyvateli města. Jednou za rok je navíc vyhlášena cena pro nejlepší třídiče odpadů. V dvanáctitisícovém Novém Boru tímto způsobem třídí drobné elektro, papírový a plastový odpad přes 800 domácností.

Na všech pytlích jsou umístěny čárové kódy. Po zvážení pytle a načtení kódu čtečkou je na účet dané domácnosti přičtena odpovídající finanční částka, která se následně odečítá z poplatku za svoz komunálního odpadu. Někdo tak v dalším roce neplatí za svoz vůbec, nebo jen minimální částku.

 

Kontejner je 400 metrů daleko? Tak to třídit nebudu…

Takováto finanční motivace u občanů funguje velice dobře a v obcích se zavedeným systémem pytlového třídění hlásí každoroční příbytek tříděného odpadu. Svou roli na tom hraje i lenost lidí, protože čím dál je kontejner od domu, tím spíš domácnost odpad netřídí. Pokud je ale pytel připraven přímo v kuchyni nebo jinde v domě, s tříděním není problém. Jak je to tedy s podílem domácností, které třídí a těmi, které netřídí odpady? 43% třídí pravidelně, 36% nepravidelně a 21% vůbec. Z provedených průzkumu vyplývá, že procento je nejvyšší tam, kde je kontejner na tříděný odpad blízko, pokud je dále než 400 metrů, tak už netřídí prakticky nikdo. V současné době je průměrná vzdálenost od kontejnerů něco přes 100 metrů.

 

Pytlový sběr pro menší obce

Pytlový sběr tříděného odpadu používá téměř pětina obcí na území ČR. Většinou jde ale o ty menší a to jen doplňkově pro sběr kartonů, plastu a papíru. Někteří odborníci na tuto problematiku tvrdí, že tento systém není vhodný pro větší města a sídliště, kde není prostor, kam pytle dávat. V Letohradu však funguje tento systém i na sídlištích střední velikosti.

Radní větších měst navíc ani o zavedení pytlového třídění neuvažují, jsou spokojeni se současným systémem barevných kontejnerů.

V Praze je zaveden jiný systém platby za odpad, protože se neplatí za osoby, ale za odpad platí majitel domu. Ten sám zadá počet nádob s odpadem a frekvenci odvozu. Je tak automaticky motivován, aby mu místo v popelnicích a kontejnerech na komunální místo nezabíral papír a plasty.

Praha navíc rozšířila svoz bioodpadu, který je nyní možné svážet celoročně. Zájem o separaci bioodpadu mezi Pražany stále roste. Tuto možnost využívá více než 7000 obyvatel hlavního města. Cena za tuto službu je 900 nebo 1440 Kč podle velikosti nádoby. Bioodpad (zeleň, zbytky ovoce a zeleniny, piliny, hlína z květináčů atd.) je přeměňován na kompost a dále využíván k hnojení pražské zeleně.

 

Vydělají i obce

Na kvalitním třídění odpadů vydělají i samotné obce. Čím více totiž vytřídím, tím více peněz ve výkupu dostanou. Odpad mohou prodat samy, nebo skrze zpětný odběr obalových produktů, organizovaný společnosti Eko-kom.

Všichni výrobci, které plní nebo produkují obaly, mají povinnost určitou část obalů odebrat zpět. A právě proto funguje Eko-kom, který se o výkup stará.

Např. Nový Bor, který je do systému také zapojen za minulý rok získal od Eko-komu cca 1,66 milionu korun, což je oproti roku 2008, kdy byl zaveden pytlový sběr, nárůst o 450 tisíc korun. Průměrně připadá na každého obyvatele ČR ročně cca 38,9 kg vytříděného odpadu. Toto číslo ale v městech po zavedení pytlového sběru narostlo i o desítky procent.

Recyklace odpadu

Recyklace je způsob nakládání s odpadem, které vede k jeho dalšímu využití. Je to cyklické využití odpadů, které se využívají jako druhotné suroviny ve výrobním procesu. Recyklovaný materiál, který je již dále nepoužitelný ve výrobě, je cíleně přetvářen tak, aby byl použitelný v další výrobě. Opakovaným použitím je pak ušetřeno velké množství obnovitelných i neobnovitelných zdrojů, čímž se značně snižuje zátěž životního prostředí.

Hlavními přínosy recyklace je snížení potřeby těžby nových surovin, jako jsou železná ruda nebo bauxit. Druhou výhodou je využití odpadu namísto jeho uložení na skládku.

Recyklace se dělí na 2 způsoby. Tzv. přímá recyklace představuje znovuvyužití věcí bez dalších úprav. Tzv. nepřímá recyklace zahrnuje znovuvyužití pomocí znovuzpracování materiálu z odpadu (např. papír ze sběru se využívá k výrobě nového papíru).

Recyklovat se dají mnohé materiály, kovy, papír, textilie, plasty, sklo, bioodpad, stavební odpad, rozpouštědla a oleje, světelné zdroje a další.

Třídění odpadu

Třídění odpadu má velice významný ekologický význam. Roztříděný odpad lze totiž opakovaně recyklovat, takže jej lze následně opět začlenit do výrobního procesu. Tím se významně šetří přírodními zdroji. Několik základních druhů odpadu je ale třeba oddělit od ostatních. Mezi hlavní tříděné odpady patří papír, sklo a plasty, poslední dobou se také rozšiřují kontejnery na bioodpad, elektroodpad a baterie. Kontejnery bývají odlišené barevně, každý na sobě má popis odpadu, který je možné dovnitř umístit.

V České republice se ale mnohokrát setkáte s tím, že na sběrných místech jsou pouze základní kontejnery nebo popelnice na tříděný odpad a to papír, sklo a plasty. Bioodpad a elektroodpad je pak třeba odvézt do sběrného dvora, kde již správné roztřídění odpadu zajistí. Na sběrné dvory je také možné odvézt rozměrný odpad, jako jsou třeba postele nebo skříně.

 

Aby bylo třídění odpadu efektivní, je třeba vědět, jaký odpad patří do jakého kontejneru.

Papír – do kontejnerů na papír je možné kromě novin, časopisů a kancelářského papíru vhazovat také kartony a vlnitá lepenka, obaly s recyklačním symbolem a kódem PAP 20, 21 a 22. Naopak se do kontejnerů nesmí vhazovat znečištěný, mokrý nebo mastný papír, použité pleny a vícevrstvé obaly.

Sklo – sběrné kontejnery na sklo mívají zelenou barvu a jsou určené pro skleněné nádoby, pro nevratné lahve, skleněné střepy i tabulové sklo. Do těchto kontejnerů se nevhazuje keramika a porcelán, autosklo, drátěné sklo, zrcadla, žárovky a zářivky ani lahvičky od léčiv.

Plasty – kontejnery na plasty mají nejčastěji žlutou barvu. Kromě stlačených PET lahví od nápojů jsou určeny také pro plastové sáčky, kelímky, folie, polystyren, dále výrobky označené symboly HDPE, LDPE, PP, PET a PS. Do kontejnerů na plasty nepatří guma, molitan, PVC, linolea či pneumatiky, obaly od nebezpečných látek.

Nápojové kartony – nápojové kartony jsou označeny symbolem Tetra Pak. Jsou vyrobeny z několia vrstev. Také pro tento odpad jsou určeny samostatné popelnice nebo kontejnery označené oranžovou barvou. V mnoha městech probíhá sběr nápojových kartonů společně s plastem. V těchto případech je ale na kontejneru na plast vždy oranžová nálepka s nápisem „Nápojové kartony“.

Bioodpad – popelnice a kontejnery na bioodpad jsou v České republice k vidění výjimečně. Často sběr tohoto odpadu probíhá tak, že je třeba jej odvézt přímo do areálu sběrného dvora. Bioodpadem jsou zbytky ovoce a zeleniny, slupky, zbytky čaje a kávy. Lze sem umístit i zahradní odpad, jako např. trávu, větve, listí nebo zvadlé květiny.

Nebezpečný odpad – do kontejnerů určených pro nebezpečný odpad lze umístit zářivky, výbojky, baterie a akumulátory, ledničky a mrazničky, oleje, lepidla, barvy. Také je možné sem umístit léky, které je ale vhodnější odevzdat v lékárně.

Elektroodpad – většinu vysloužilých elektrotechnických výrobků lze vrátit u prodejců tohoto zboží. Přímo u prodejců bývají oddělené kontejnery na baterie, světelné zdroje, popř. i drobných elektrospotřebičů. Tento odpad je možné odevzdat bez dalšího poplatku. Celý systém je financován prostřednictvím tzv. recyklačních poplatků, které jsou připočítány k ceně každého nového výrobku. V poslední době se také značně rozšiřuje síť kontejnerů na elektroodpad přímo v ulicích měst. Ty jsou vyvedeny v červené barvě a mají i oddělený prostor pro umístění baterií.

Kovy – veškeré kovy je možné odevzdávat ve sběrných dvorech, nebo je možné je odvézt do sběrny surovin, kde můžete za tento sběr dostat peníze. Cena za kg kovu se liší podle typu kovu.