Tag Archive for elektroodpad

Jak zvýšit objem třídění odpadu v ČR?

Stále více českých měst platí svým občanům za správné třídění odpadu. V porovnání s vyspělými evropskými státy jsme na tom, co se týče vytříděného odpadu špatně. Každý rok necháme spálit nebo odvézt na skládku suroviny za miliardy korun. Jak je vidět, dostatek barevných kontejnerů na tříděný odpad nestačí.

Za účelem zvýšení objemu recyklace se tak rozšiřuje tzv. pytlové třídění. To funguje souběžně s barevnými kontejnery, rozdílem je ale to, že za pytle dostanou občané peníze. Čím více pytlů s tříděným odpadem domácnost odevzdá, tím větší slevu na svoz odpadů většinou od městského úřadu dostane. Svoz pytlů probíhá pravidelně, ale s menší frekvencí (cca 1x za měsíc).

V České republice se recykluje jen 31%, tak zní oficiální údaje ministerstva životního prostředí. V západní Evropě se pohybuje recyklace kolem 60%, ve Vlámsku dokonce přes 70%. Takových čísel by mohla dosáhnout i Česká republika, kdyby se této myšlence přiklonila i vláda, která ale preferuje spíče spalování odpadu.

 

Správně roztříděný odpad snižuje poplatky

Samotné pytlové třídění není žádnou novinkou a je využíváno mnoha obcemi. Například v Aši jsou při třídění využívány i moderní technologie. Každá domácnost zapojená do třídění dostane nálepky s čárovými kódy, které umístí na pytle. Při svozu pracovníci načtou kód a odpad je tak započítán na konto domácnosti. Na základě toho se pak stanovuje výše slevy na roční poplatek za svoz odpadu. Navíc se díky tomuto označení získává podstatně kvalitnější odpad, protože si málokdo dovolí do pytle vhodit i jiný odpad. Obce tak mohou odpad prodávat za vyšší cenu. Pytlové třídění je v Aši dokonce tak na vzestupu, že radnice uvažuje o zakoupení dalšího svozového vozu. Na ten nejsou kladeny nijak vysoké nároky, postačí běžné nákladní auto s otevřenou korbou.

 

Soutěž o nejlepší třídiče

V Novém Boru jsou se systémem ještě dál, protože účastníci třídění mohou přímo na internetu sledovat, kolik mají nasbíráno odpadu a jak jsou na tom v porovnání s ostatními obyvateli města. Jednou za rok je navíc vyhlášena cena pro nejlepší třídiče odpadů. V dvanáctitisícovém Novém Boru tímto způsobem třídí drobné elektro, papírový a plastový odpad přes 800 domácností.

Na všech pytlích jsou umístěny čárové kódy. Po zvážení pytle a načtení kódu čtečkou je na účet dané domácnosti přičtena odpovídající finanční částka, která se následně odečítá z poplatku za svoz komunálního odpadu. Někdo tak v dalším roce neplatí za svoz vůbec, nebo jen minimální částku.

 

Kontejner je 400 metrů daleko? Tak to třídit nebudu…

Takováto finanční motivace u občanů funguje velice dobře a v obcích se zavedeným systémem pytlového třídění hlásí každoroční příbytek tříděného odpadu. Svou roli na tom hraje i lenost lidí, protože čím dál je kontejner od domu, tím spíš domácnost odpad netřídí. Pokud je ale pytel připraven přímo v kuchyni nebo jinde v domě, s tříděním není problém. Jak je to tedy s podílem domácností, které třídí a těmi, které netřídí odpady? 43% třídí pravidelně, 36% nepravidelně a 21% vůbec. Z provedených průzkumu vyplývá, že procento je nejvyšší tam, kde je kontejner na tříděný odpad blízko, pokud je dále než 400 metrů, tak už netřídí prakticky nikdo. V současné době je průměrná vzdálenost od kontejnerů něco přes 100 metrů.

 

Pytlový sběr pro menší obce

Pytlový sběr tříděného odpadu používá téměř pětina obcí na území ČR. Většinou jde ale o ty menší a to jen doplňkově pro sběr kartonů, plastu a papíru. Někteří odborníci na tuto problematiku tvrdí, že tento systém není vhodný pro větší města a sídliště, kde není prostor, kam pytle dávat. V Letohradu však funguje tento systém i na sídlištích střední velikosti.

Radní větších měst navíc ani o zavedení pytlového třídění neuvažují, jsou spokojeni se současným systémem barevných kontejnerů.

V Praze je zaveden jiný systém platby za odpad, protože se neplatí za osoby, ale za odpad platí majitel domu. Ten sám zadá počet nádob s odpadem a frekvenci odvozu. Je tak automaticky motivován, aby mu místo v popelnicích a kontejnerech na komunální místo nezabíral papír a plasty.

Praha navíc rozšířila svoz bioodpadu, který je nyní možné svážet celoročně. Zájem o separaci bioodpadu mezi Pražany stále roste. Tuto možnost využívá více než 7000 obyvatel hlavního města. Cena za tuto službu je 900 nebo 1440 Kč podle velikosti nádoby. Bioodpad (zeleň, zbytky ovoce a zeleniny, piliny, hlína z květináčů atd.) je přeměňován na kompost a dále využíván k hnojení pražské zeleně.

 

Vydělají i obce

Na kvalitním třídění odpadů vydělají i samotné obce. Čím více totiž vytřídím, tím více peněz ve výkupu dostanou. Odpad mohou prodat samy, nebo skrze zpětný odběr obalových produktů, organizovaný společnosti Eko-kom.

Všichni výrobci, které plní nebo produkují obaly, mají povinnost určitou část obalů odebrat zpět. A právě proto funguje Eko-kom, který se o výkup stará.

Např. Nový Bor, který je do systému také zapojen za minulý rok získal od Eko-komu cca 1,66 milionu korun, což je oproti roku 2008, kdy byl zaveden pytlový sběr, nárůst o 450 tisíc korun. Průměrně připadá na každého obyvatele ČR ročně cca 38,9 kg vytříděného odpadu. Toto číslo ale v městech po zavedení pytlového sběru narostlo i o desítky procent.

Sbírej a vyhraj!

Sbírej a vyhraj! Tak se jmenuje soutěž, kterou spustila 16.10.2012 společnost Asekol, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení.

Do soutěže se může zapojit úplně každý. Pokud máte doma nějaké vysloužilé elektrozařízení, stačí si vytisknout soutěžní leták, elektrozařízení odvézt na sběrný dvůr společně s letákem, na který dostanete razítko. Za každé elektrozařízení získáte 1 razítko. Až nasbíráte 5 razítek, stačí vyplnit potřebné údaje a leták odeslat na danou adresu. Poté již budete zařazeni do slosování o tablet Samsung. Počet letáků na jednu osobu není nijak omezen, takže čím více jich pošlete, tím větší šanci na výhru budete mít.

Leták k soutěži Sbírej a vyhraj!

Soutěž probíhá na území celé ČR, ale výherci se losují v každém kraji zvlášť. Ve hře jsou také další hodnotné spotřebiče, které obdrží soutěžící na 2. – 5. místě.

Zapojením do soutěže o tablet také přispějete recyklací elektrozařízení k ochraně životního prostředí, protože každé elektrozařízení obsahuje až 80% materiálů, které se dají dále využít. Kromě toho některá zařízení obsahují škodlivé látky (rtuť, olovo apod.), jejichž úniku zabráníte.

Tak hurá na půdy a do sklepů! Každé elektrozařízení Vás může přiblížit k tabletu!

Soutěž probíhá až do 28.2.2013!

Kompletní informace o soutěži a její pravidla

 

 

Elektroodpad a jeho recyklace

Elektroodpad je veškerý odpad v podobě elektrospotřebičů včetně jejich součástek, elektronických a elektrických součástek. Odděluje se o ostatního odpadu (směsného a komunálního) a řídí se také jinými pravidly sběru a likvidace. Do tohoto systému je zařazena drtivá většina elektrovýrobků, nepatří mezi ně ale třeba klasické žárovky.

Nakládání s elektroodpadem v ČR bylo upraveno zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech, který je platný od 13. srpna 2005. Pro elektroodpad zavedl tzv. recyklační poplatek PHE, neboli poplatek za likvidaci historických elektrozařízení.

 

Obecná pravidla pro nakládání s elektroodpadem

Pro sběr elektroodpadu jsou stanovena sběrná místa, která jsou zajištěna provozovateli systémů pro sběr elektrozařízení (např. Ekolamp, Asekol nebo Elektrowin). Tyto firmy spolupracují s jednotlivými obcemi. Kromě těchto sběrných míst je možné elektroodpad odevzdat také všem prodejcům elektrotechnických výrobků. Po odevzdání je elektroodpad odeslán specializovaným firmám, které jej zpracují.

Při samotném odevzdávání elektroodpadu na sběrném místě nic neplatíte. Náklady na provoz celého systému zpětného odběru elektroodpadu se hradí prostřednictvím tzv. recyklačního poplatku, který je uváděn také jako PHE – příspěvek na likvidaci historických elektrospotřebičů. Výše recyklačního poplatku se u různých druhů výrobků liší. Vždy je výše recyklačního poplatku uvedena na faktuře či účtě.

 

Výše recyklačního poplatku pro jednotlivé druhy výrobků

Chlazení (chladničky, mrazničky a jejich kombinace) – 216,80 Kč vč. DPH

Velké spotřebiče (pračky, sušičky, myčky, sporáky apod.) – 65,45 Kč vč. DPH

Střední spotřebiče (vysavače, mikrovlnné trouby, pračky do 30 kg) – 12,10 Kč vč. DPH

Malé spotřebiče (žehličky, topinkovače, fritovací hrnce, kávovary, fény, kulmy, pily, sekačky, šicí stroje atd.) – 3,02 Kč vč. DPH

Nářadí a nástroje (vrtačky, brusky, pily, frézy, pájky, čerpadla) – 4,03 Kč vč. DPH

Zahrada (sekačky, křovinořezy, nůžky na živý plot) – 4,03 Kč vč. DPH

 

Důvodem, proč vznikl tento zákon a zpětný odběr, je zamezení černých skládek nebezpečného odpadu. Elektroodpad navíc často obsahuje materiály, které se vyplatí třídit a zrecyklovat k dalšímu použití (např. měď, cín, hliník, zinek apod.). Elektroodpad také může obsahovat nebezpečné látky, jako je rtuť, arzen, olovo, ftaláty, PVC, chrom a další.

Třídění odpadu

Třídění odpadu má velice významný ekologický význam. Roztříděný odpad lze totiž opakovaně recyklovat, takže jej lze následně opět začlenit do výrobního procesu. Tím se významně šetří přírodními zdroji. Několik základních druhů odpadu je ale třeba oddělit od ostatních. Mezi hlavní tříděné odpady patří papír, sklo a plasty, poslední dobou se také rozšiřují kontejnery na bioodpad, elektroodpad a baterie. Kontejnery bývají odlišené barevně, každý na sobě má popis odpadu, který je možné dovnitř umístit.

V České republice se ale mnohokrát setkáte s tím, že na sběrných místech jsou pouze základní kontejnery nebo popelnice na tříděný odpad a to papír, sklo a plasty. Bioodpad a elektroodpad je pak třeba odvézt do sběrného dvora, kde již správné roztřídění odpadu zajistí. Na sběrné dvory je také možné odvézt rozměrný odpad, jako jsou třeba postele nebo skříně.

 

Aby bylo třídění odpadu efektivní, je třeba vědět, jaký odpad patří do jakého kontejneru.

Papír – do kontejnerů na papír je možné kromě novin, časopisů a kancelářského papíru vhazovat také kartony a vlnitá lepenka, obaly s recyklačním symbolem a kódem PAP 20, 21 a 22. Naopak se do kontejnerů nesmí vhazovat znečištěný, mokrý nebo mastný papír, použité pleny a vícevrstvé obaly.

Sklo – sběrné kontejnery na sklo mívají zelenou barvu a jsou určené pro skleněné nádoby, pro nevratné lahve, skleněné střepy i tabulové sklo. Do těchto kontejnerů se nevhazuje keramika a porcelán, autosklo, drátěné sklo, zrcadla, žárovky a zářivky ani lahvičky od léčiv.

Plasty – kontejnery na plasty mají nejčastěji žlutou barvu. Kromě stlačených PET lahví od nápojů jsou určeny také pro plastové sáčky, kelímky, folie, polystyren, dále výrobky označené symboly HDPE, LDPE, PP, PET a PS. Do kontejnerů na plasty nepatří guma, molitan, PVC, linolea či pneumatiky, obaly od nebezpečných látek.

Nápojové kartony – nápojové kartony jsou označeny symbolem Tetra Pak. Jsou vyrobeny z několia vrstev. Také pro tento odpad jsou určeny samostatné popelnice nebo kontejnery označené oranžovou barvou. V mnoha městech probíhá sběr nápojových kartonů společně s plastem. V těchto případech je ale na kontejneru na plast vždy oranžová nálepka s nápisem „Nápojové kartony“.

Bioodpad – popelnice a kontejnery na bioodpad jsou v České republice k vidění výjimečně. Často sběr tohoto odpadu probíhá tak, že je třeba jej odvézt přímo do areálu sběrného dvora. Bioodpadem jsou zbytky ovoce a zeleniny, slupky, zbytky čaje a kávy. Lze sem umístit i zahradní odpad, jako např. trávu, větve, listí nebo zvadlé květiny.

Nebezpečný odpad – do kontejnerů určených pro nebezpečný odpad lze umístit zářivky, výbojky, baterie a akumulátory, ledničky a mrazničky, oleje, lepidla, barvy. Také je možné sem umístit léky, které je ale vhodnější odevzdat v lékárně.

Elektroodpad – většinu vysloužilých elektrotechnických výrobků lze vrátit u prodejců tohoto zboží. Přímo u prodejců bývají oddělené kontejnery na baterie, světelné zdroje, popř. i drobných elektrospotřebičů. Tento odpad je možné odevzdat bez dalšího poplatku. Celý systém je financován prostřednictvím tzv. recyklačních poplatků, které jsou připočítány k ceně každého nového výrobku. V poslední době se také značně rozšiřuje síť kontejnerů na elektroodpad přímo v ulicích měst. Ty jsou vyvedeny v červené barvě a mají i oddělený prostor pro umístění baterií.

Kovy – veškeré kovy je možné odevzdávat ve sběrných dvorech, nebo je možné je odvézt do sběrny surovin, kde můžete za tento sběr dostat peníze. Cena za kg kovu se liší podle typu kovu.