Tag Archive for kompostování

Praktické koše na spadané listí

Máte-li na zahradě vzrostlé listnaté stromy či opadavé keře, na podzim určitě bojujete se spadaným listím. Ideální je listí částečně kompostovat, něco nechávat kolem stromů, ale velkou část listí je dobré posbírat. Buď odvézt někam do lesa, na kompost, do popelnic s bioodpadem nebo skladovat v jedné části zahrady. Spadané listí totiž brání sekání trávníku, vítr jej nafouká na příjezdové cesty, chodníky a někomu jednoduše kazí pocit ze spořádané a upravené zahrady. Na listí si můžete koupit velmi praktické koše přímo určené na spadané listí.

 

200 litrový koš na listí

Ve specializovaném internetovém obchodě seženete koš na listí s objemem 200 litrů za pouhých 150 Kč. Je vyroben z velmi pevného materiálu PE. Velikost koše je optimální, protože, když jej naplníte spadaným mokrým listím, pořád jej unesete a můžete převést či vysypat, kam potřebujete. K přenesení slouží dvě textilní ucha na stranách koše, za která koš jednoduše chytnete. Jednoduchý koš na listí při složení zabírá minimum prostoru. Můžete si jej složit tak, že se vejde do malého igelitového sáčku.

 

Na listí, trávu, plevel …

Koš není vhodný na větší větve či těžké materiály. Je sice pevný, ale mohl by se protrhnout a hlavně by byl moc těžký a nedalo by se s ním manipulovat. Koš je primárně určen na spadané listí, posekanou trávu, vytrhaný plevel a další lehké materiály. Jeho rozměry jsou 60 x 60 x 55 cm. Konkrétní koš na listí v příjemné zelené barvě najdete na tomto odkazu.

 

Další vychytávky na zahradu

Na e-shopu www.obalove-materialy.cz najdete spoustu dalších praktických pomůcek na vaši zahradu. Například přepravky na uskladnění jablek, velké zahradní bedny na zahradní náčiní, zakrývací plachty různých velikostí, plastové košíky a mnohé další zboží.

 

Užijte si na zahradě každé roční období!

 

7x jak správně třídit odpad

V Čechách se dostává stále více do popředí zájem o životní prostředí a tím také o třídění odpadu. Průzkumy ukazují, že více než 2/3 obyvatel už nejsou lhostejné k třídění odpadu. Abyste se nedopouštěli častých chyb při třídění odpadu pokusíme se Vás na hlavních 7 upozornit.

Třídění odpadu má také své praktické výhody, obce platí míň za uskladnění směsného odpadu.

 

1 : Televize patří do červeného kontejneru

Červené kontejnery se používají pouze na drobná elektrozařízení.

Veškerou větší elektroniku jako jsou televize, lednice, počítače můžete bezplatně odevzdat na sběrném dvoře.

 

2 : My doma nic nebezpečného nemáme

Pokud máte doma výrobek na kterém je symbol přeškrtnuté popelnice, nepatří do žádného kontejneru ani směsného odpadu. Jde o takzvaný nebezpečný odpad do něj patří elektroodpad nebo prošlé léky, tento odpad patří do sběrných dvorů nebo lékáren.

 

3 : Všechno se musí dokonale vyčistit

To je samozřejmě omyl. Znečistění igelitových pytlů od potravin nebo obaly od drogistického zboží jakou jsou mýdla, šampony či krémy je přípustné. Jediný problém dělají mastné věci, pokud se Vám nechce čistit láhev od oleje, vyhoďte ji raději do směsného odpadu.

 

4 : Polystyren se do plastů nedává

Polystyren patří do plastů, kam patří i výplně krabic z polystyrenu. Pouze pokud byl použit jako stavební materiál a jsou na něm ještě zbytky lepidla nebo omítky, patří do stavebního odpadu.

 

5 : Zrcadlo a keramika jsou sklo

Sklo patří do zeleného nebo bílého kontejneru. Neměli byste keramiku, porcelán, nebo zrcadla do těchto kontejnerů vyhazovat. Při recyklaci skla je problém pokovení proto vyhazujte tyto věci do směsného odpadu.

 

6 : Plato od vajec patří do papíru

V naší době se dá papír recyklovat pouze sedmkrát, V případě obalů na vajíčka a ruliček od toaletních ruliček se jedná o poslední fázi. Proto tyto odpadky vhazujte do směsného odpadu nebo je můžete hodit na kompost.

 

7 : Použité papírové kapesníky patří do papíru

Z hygienických důvodů byste do papírového odpadu použité kapesníky házet neměli, toto platí i o plenách které navíc obsahují plasty. Tento odpad vhazujte do směsného odpadu.

 

Bioodpad již na skládky nesmí

Od ledna 2015 upravila vyhláška ministerstva životního prostředí třídění odpadu. Nově musí být v obcích k dispozici hnědé kontejnery, určené pro bioodpad. Za jejich dostupnost jsou zodpovědné obce a města. Cílem by měla být úleva pro skládky směsného odpadu.

Bioodpad tvoří až 40% odpadu, který běžně vyhodíme do koše. Ať už jsou to slupky ze zeleniny a ovoce, čajové lístky, kávová sedlina, v rodinných domech tráva a větve. Tohle všechno by nyní mělo končit výhradně v hnědých kontejnerech, popř. přímo ve velkých kontejnerech na sběrných dvorech. Další možností je svoz do bioplynových stanic, nebo do kompostárny.

Způsob, jakým způsobem se bude bioodpad třídit, si obce mohou vybrat. Sami si musí zhodnotit, co je nejefektivnější a nejlevnější. Je třeba vybrat nejlepší variantu pro občany, ale také s ohledem na místní podmínky.

Co ale s vytříděným bioodpadem? Využití je víceméně přirozené – kompost se znovu využije jako přírodní hnojivo. Počítá se s tím, že o něj budou mít zájem zemědělci. Konkrétní motivační opatření pro podporu využití kompostu bude ministerstvo řešit v průběhu roku 2015.

Bez ohledu na obecní třídění si samozřejmě mohou bioodpad třídit i občané. V posledních letech se výrazně zvýšil počet domácností s kompostérem. Některá města dokonce připravila kompostéry pro své občany, např. ve Smržovce si své uživatele našlo všech 265 připravených kompostérů.

Vyhazování bioodpadu do košů má své nevýhody v podobě zápachu, tvorba plísní a další negativa, která souvisejí s tím, že jsou organické zbytky ve směsném komunálním odpadu. Při kompostování se zápach sníží, pro další problémy vůbec nevznikne prostor.

Díky nové vyhlášce může inspekce životního prostředí uložit až milionovou pokutu.

Černé skládky

Černé skládky jsou černou můrou snad všech českých obcí. U silnic, cest i podél kolejí jsou vidět odhozené pneumatiky, ale i větší domácí spotřebiče. Téměř vždy jsou na místech, kam lze zajet autem. Co lidi vede k tomu, aby založili skládku? Lenost. Jinak si to nelze vysvětlit, když ve většině případů je sběrný dvůr v nedalekém okolí, autem určitě dosažitelném.

Prevence vzniku černých skládek je prakticky nemožná. Řešením by byly kamery na každém kroku, což je stěží proveditelné. Navíc by následovalo nutné dokazování, že právě ten konkrétní člověk je zakladatelem skládky. Obcím proto nezbývá, než odpad ze skládek odvážet na obecní peníze.

 

Kde vznikají černé skládky?

 

Pro obec je často problémem samotné nalezení skládky. Jelikož si zakladatelé skládek často dají práci, aby odpad odnesli např. do lesa, obec pak musí spoléhat na ostatní občany, kteří skládku nahlásí.

Urychlit odklízení černých skládek pomáhá projekt Zmapujto.cz. Ten monitoruje černé skládky na území celé ČR. Na skládku může upozornit každý pomocí webového formuláře. Od roku 2012 lidé nahlásili již více než 2500 černých skládek. Do projektu se aktivně zapojilo přes 40 měst a obcí.

Jaký odpad se na černých skládkách objevuje nejčastěji? Stavební odpad, velkoobjemový odpad a dva evergreeny pneumatiky a elektrospotřebiče. Kromě samotného vzniku skládky může být velkým problémem výskyt nebezpečných látek v elektrospotřebičích (např. baterie), azbest nebo neznámé tekutiny s lahvích a kanystrech.

Černými skládkami je nejvíce postižena Praha a její okolí. Strašlivou statistikou je například to, že v Praze-Zbraslavi se objevuje nelegální skládka v průměru každých 14 dní! Městskou část vychází jejich likvidace ročně na statisíce korun.

 

Sběrné dvory řešením?

 

Kdepak. Například v Kralupech nad Vltavou funguje bezplatný sběrný dvůr sedm dní v týdnu od rána do večera, včetně svátků. Navíc je bezplatný a pro každého – i obyvatele jiných měst. Přesto vznikají černé skládky i tam. Podobná situace je i ve Slaném. Kvůli mnoha skládkám menšího rozsahu i tam město zřídilo bezplatný sběrný dvůr. Přesto lidé stále vyhazují nábytek, oblečení, elektrospotřebiče nebo odpad ze zahrad raději „za barák“, než aby vše naložili do auta a zdarma odevzdali na sběrný dvůr.

 

Hrozí sankce?

 

Navážení odpadů na pozemky, které pro to nejsou ze zákona určen, představuje jeden z velmi přísně trestaných deliktů. Pachatele to může stát v řádech statisíců korun, v extrémních případech dokonce milionů korun. V roce 2013 proběhlo 96 správních řízení za tyto delikty. Odbor odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí vybral na sankcích téměř 50 milionů korun.

 

Kam s odpadem?

 

Elektrospotřebiče – sběrné dvory, prodejci v rámci zpětného odběru

Oblečení – charitativní organizace, kontejnery na textil

Pneumatiky – pneuservis v rámci zpětného odběru, sběrný dvůr

Železo – výkupny kovů, sběrný odpad

Autovlak – prostřednictvím autorizovaných likvidátorů, sběrný dvůr

Barvy – sběrný dvůr, kontejnery na nebezpečný odpad

Léky – lékárny

Baterie – sběrné boxy, kontejnery na nebezpečný odpad

Nábytek – sběrný dvůr

Posekaná tráva – kompost, bioplynná stanice, sběrný dvůr

Jak zvýšit objem třídění odpadu v ČR?

Stále více českých měst platí svým občanům za správné třídění odpadu. V porovnání s vyspělými evropskými státy jsme na tom, co se týče vytříděného odpadu špatně. Každý rok necháme spálit nebo odvézt na skládku suroviny za miliardy korun. Jak je vidět, dostatek barevných kontejnerů na tříděný odpad nestačí.

Za účelem zvýšení objemu recyklace se tak rozšiřuje tzv. pytlové třídění. To funguje souběžně s barevnými kontejnery, rozdílem je ale to, že za pytle dostanou občané peníze. Čím více pytlů s tříděným odpadem domácnost odevzdá, tím větší slevu na svoz odpadů většinou od městského úřadu dostane. Svoz pytlů probíhá pravidelně, ale s menší frekvencí (cca 1x za měsíc).

V České republice se recykluje jen 31%, tak zní oficiální údaje ministerstva životního prostředí. V západní Evropě se pohybuje recyklace kolem 60%, ve Vlámsku dokonce přes 70%. Takových čísel by mohla dosáhnout i Česká republika, kdyby se této myšlence přiklonila i vláda, která ale preferuje spíče spalování odpadu.

 

Správně roztříděný odpad snižuje poplatky

Samotné pytlové třídění není žádnou novinkou a je využíváno mnoha obcemi. Například v Aši jsou při třídění využívány i moderní technologie. Každá domácnost zapojená do třídění dostane nálepky s čárovými kódy, které umístí na pytle. Při svozu pracovníci načtou kód a odpad je tak započítán na konto domácnosti. Na základě toho se pak stanovuje výše slevy na roční poplatek za svoz odpadu. Navíc se díky tomuto označení získává podstatně kvalitnější odpad, protože si málokdo dovolí do pytle vhodit i jiný odpad. Obce tak mohou odpad prodávat za vyšší cenu. Pytlové třídění je v Aši dokonce tak na vzestupu, že radnice uvažuje o zakoupení dalšího svozového vozu. Na ten nejsou kladeny nijak vysoké nároky, postačí běžné nákladní auto s otevřenou korbou.

 

Soutěž o nejlepší třídiče

V Novém Boru jsou se systémem ještě dál, protože účastníci třídění mohou přímo na internetu sledovat, kolik mají nasbíráno odpadu a jak jsou na tom v porovnání s ostatními obyvateli města. Jednou za rok je navíc vyhlášena cena pro nejlepší třídiče odpadů. V dvanáctitisícovém Novém Boru tímto způsobem třídí drobné elektro, papírový a plastový odpad přes 800 domácností.

Na všech pytlích jsou umístěny čárové kódy. Po zvážení pytle a načtení kódu čtečkou je na účet dané domácnosti přičtena odpovídající finanční částka, která se následně odečítá z poplatku za svoz komunálního odpadu. Někdo tak v dalším roce neplatí za svoz vůbec, nebo jen minimální částku.

 

Kontejner je 400 metrů daleko? Tak to třídit nebudu…

Takováto finanční motivace u občanů funguje velice dobře a v obcích se zavedeným systémem pytlového třídění hlásí každoroční příbytek tříděného odpadu. Svou roli na tom hraje i lenost lidí, protože čím dál je kontejner od domu, tím spíš domácnost odpad netřídí. Pokud je ale pytel připraven přímo v kuchyni nebo jinde v domě, s tříděním není problém. Jak je to tedy s podílem domácností, které třídí a těmi, které netřídí odpady? 43% třídí pravidelně, 36% nepravidelně a 21% vůbec. Z provedených průzkumu vyplývá, že procento je nejvyšší tam, kde je kontejner na tříděný odpad blízko, pokud je dále než 400 metrů, tak už netřídí prakticky nikdo. V současné době je průměrná vzdálenost od kontejnerů něco přes 100 metrů.

 

Pytlový sběr pro menší obce

Pytlový sběr tříděného odpadu používá téměř pětina obcí na území ČR. Většinou jde ale o ty menší a to jen doplňkově pro sběr kartonů, plastu a papíru. Někteří odborníci na tuto problematiku tvrdí, že tento systém není vhodný pro větší města a sídliště, kde není prostor, kam pytle dávat. V Letohradu však funguje tento systém i na sídlištích střední velikosti.

Radní větších měst navíc ani o zavedení pytlového třídění neuvažují, jsou spokojeni se současným systémem barevných kontejnerů.

V Praze je zaveden jiný systém platby za odpad, protože se neplatí za osoby, ale za odpad platí majitel domu. Ten sám zadá počet nádob s odpadem a frekvenci odvozu. Je tak automaticky motivován, aby mu místo v popelnicích a kontejnerech na komunální místo nezabíral papír a plasty.

Praha navíc rozšířila svoz bioodpadu, který je nyní možné svážet celoročně. Zájem o separaci bioodpadu mezi Pražany stále roste. Tuto možnost využívá více než 7000 obyvatel hlavního města. Cena za tuto službu je 900 nebo 1440 Kč podle velikosti nádoby. Bioodpad (zeleň, zbytky ovoce a zeleniny, piliny, hlína z květináčů atd.) je přeměňován na kompost a dále využíván k hnojení pražské zeleně.

 

Vydělají i obce

Na kvalitním třídění odpadů vydělají i samotné obce. Čím více totiž vytřídím, tím více peněz ve výkupu dostanou. Odpad mohou prodat samy, nebo skrze zpětný odběr obalových produktů, organizovaný společnosti Eko-kom.

Všichni výrobci, které plní nebo produkují obaly, mají povinnost určitou část obalů odebrat zpět. A právě proto funguje Eko-kom, který se o výkup stará.

Např. Nový Bor, který je do systému také zapojen za minulý rok získal od Eko-komu cca 1,66 milionu korun, což je oproti roku 2008, kdy byl zaveden pytlový sběr, nárůst o 450 tisíc korun. Průměrně připadá na každého obyvatele ČR ročně cca 38,9 kg vytříděného odpadu. Toto číslo ale v městech po zavedení pytlového sběru narostlo i o desítky procent.

Využití odpadu

Odpad odložený na sběrné dvory, je třeba ještě dále zpracovat. Některé materiály je možné znovu zpracovat, jiný odpad je třeba spálit či jinak zlikvidovat, některé odpady se ukládají na skládky nebo na jiná k tomu určená místa.

 

Opětovné využití odpadů

Mnoho spotřebních výrobků je často odloženo buď v plně funkčním stavu, nebo jen lehce poškozené. Lidé v dnešní době totiž často dají přednost modernějšímu výrobku před opravou toho stávajícího. Opravou starších spotřebičů je ale možné ušetřit jak peníze, tak i životní prostředí, které tak není zatěžováno dalším odpadem. To se týká například i starého nábytku, který je při rekonstrukci bytu odvezen na sběrný dvůr.

 

Materiálové využití

Recyklace – opětovné využití odpadu ve výrobním procesu. Ve výrobě jinak nepoužitelný materiál je v tomto procesu přetvořen na vstupní surovinu, ze které je vyroben jiný výrobek. Šetří se tak obnovitelné a neobnovitelné zdroje a také se může snížit zátěž životního prostředí.

Kompostování – biologická metoda využívání bioodpadu. Díky působení vzduchu a mikroorganismů přeměňují bioodpad na kompost.

 

Energetické využití

Přímé spalování / zplyňování – spalováním se odpad přeměňuje na tepelnou energii. Ta se poté využívá pro vytápění a ohřev vody nebo pro výrobu elektrické energie. Zlyňování je proces, při kterém se organické materiály mění na hořlavé plyny. Následně vzniká například svítiplyn, vodní plyn, generátorový plyn nebo koksárenský plyn.

Výroba paliv – z odpadů mohou být vyrobena biopaliva, brikety a další typy paliv.

 

Uložení na skládce odpadu

Skládky jsou prostředí vyhrazená k dlouhodobému uložení odpadu. Jedná se o nejstarší způsob likvidace odpadu vzniklého z lidské činnosti. Skládky stále fungují na mnoha místech, bohužel je ale i velké množství nelegálních skládek.

 

Nebezpečné odpady 

S nebezpečnými odpady je třeba zacházet jinak, jejich likvidace má svoje specifika.

Jaderný odpad se vyznačuje tím, že je radioaktivní a již nemá další využití v energetice nebo lékařství. Jaderný odpad se dělí podle stupně aktivity a na základě toho je s ním nakládáno. Jedním druhem je vyhořelé jaderné palivo z elektráren. To je skladováno po využití v jaderné elektrárně a následně je umístěno do ochranných kontejnerů a uloženo do podzemí. Radioaktivní zbytkový materiál ze zdravotnictví, který se používá při diagnostice či léčbě chorob je radioaktivní méně.

Nebezpečný odpad, mezi který patří vybité baterie, oleje, staré ledničky a jiné elektrospotřebiče také není možné umístit do popelnice. Možností pro odložení takého odpadu je několik – první variantou je odvoz na sběrný dvůr. Druhou variantou jsou prodejny elektrozařízení, které zpětně odebírají elektrozařízení (zdarma) a třetí možností jsou speciální kontejnery na elektroodpad. Ty se v současné době stále více rozšiřují. Mají odvykle červenou barvu a je možné do nich umístit jak elektroniku, tak i baterie.

Nevyužité a prošlé léky je možné vrátit v jakékoli lékárně, popř. je odvézt na sběrný dvůr. V žádném případě není vhodné prošlé léky vyhazovat mezi běžný odpad.