Tag Archive for likvidace odpadu

Novela zákona o elektroodpadu vám usnadní život

Na začátku října začala platit tzv. elektronovela zákona o odpadech. Ta zavádí v ČR do praxe nové požadavky z Bruselu. Novou povinností prodejců elektra s prodejní plochou 400 m2 a více je zdarma odebírat a předávat k recyklaci všechny malé spotřebiče bez nutnosti zakoupit nové zboží.

Nová směrnice platí již od 15. února, nicméně v té době pro ni měli uzpůsobenou legislativu pouze některé státy EU. Zbývající členské státy, stejně jako ČR, byly v přijímání příslušných zákonů ve skluzu, praxe však často byla v předstihu.

Ve více než 2000 prodejnách různých velikostí již před 15. únorem byly speciální sběrné nádoby. V první fázi sběrné koše s výměnnými vložkami na cca 30 fénů nebo žehliček, popř. 6-8 vysavačů či mikrovlnek. Společnost Elektrowin první z nich umístila již v roce 2008.

 

Povinná smlouva s kolektivním systémem

 

Kromě povinnosti oděbírat elektroodpad zavádí novela také další povinnosti. Kromě zpracovatelů, prodejců nebo provozovatelů sběrného dvoru již nikdo jiný nesmí přijímat elektrozařízení a elektroodpady. Výkupny kovů a sběrné dvory bez smlouvy s výrobcem nebo provozovateleme kolektivního systému tak musí takový odpad odmítnout. Vyjma zrpacovatele také nikdo nesmí elektrozařízení ani elektroodpad jakkoli upravovat, využívat nebo odstraňovat.

Sběrná místa musí být ve všech obcích a městských částech s více než 2000 obyvateli.

 

V budoucnu jednotný registr odběrných míst

 

„I při prodeji elektra přes internet je nyní povinné informovat o způsobu zajištění jeho zpětného odběru, sběrná místa musejí být povinně zřízena ve všech obcích a městských částech s více než 2000 obyvateli,“ připomíná Ulverová změny, které se dotknou nás všech.

V následujících letech také vznikne registr míst zpětného odběru, aby spotřebitelé měli informaci o tom, kam mohou vysloužilé elektrospotřebiče odevzdat. Tato změna však vstoupí v platnost až v roce 2018.

 

Pražské služby začaly dělat osvětu, aby lidé nevyhazovali odpadky mimo kontejnery

Pražské služby se rozhodli zahájit kampaň, která má ukázat obyvatelům Prahy kolik skončí ročně odpadků mimo kontejnery. Toto číslo je okolo 9 tisíc tun a to je opravdu alarmující.

Pro představu: takové množství odpadků by naplnilo Mariánské náměstí do výšky 30 metrů.

Nejčastěji končí mimo kontejnery starý nábytek, elektronika, koberce, nebo větší kusy odpadu, které se do kontejnerů už nevejdou.

 

Pražské služby také upozorňují, že situace kdy je okolo kontejnerů hromada odpadků,

není jejich chyba. Majitelé domů a objektů zodpovídají za navýšení kontejnerů a sběrných nádob nebo mají objednat častější odvoz odpadků, v případě si mohou objednat úklid okolo kontejnerů, který však není povinností společností starajících se o odvoz kontejnerů.

 

Kampaň také seznamuje Pražany s možností využití sběrných dvorů, kde se dá vyhodit odpad, který se do kontejnerů nevejde.

 

Pro podporu osvěty začíná od úterý 3.12.2013 v rádiu a na velkoplošných obrazovkách běžet reklamní spoty. Kampaň se také zaměřuje na děti, kterým maskoti u základních škol rozdávají speciální naučné kartičky a děti si můžou ověřit svoje znalosti.

 

Sběr úsporných zářivek – potencionální desítky tisíc korun ročně pro obce

Rok co rok jsou to tisíce až desetitisíce korun, o které české obce přicházejí díky nesesbíraným úsporným světelným zdrojům (zářivky, žárovky). Velká část občanů je totiž vyhodí do směsného odpadu. Při správném postupu by je ale měli odevzdat do speciální sběrné nádoby, která je umístěna na obecních úřadech, nebo sběrných dvorech.

EKOLAMP odhaduje takto promarněný potenciál na cca 400 tun světelných zdrojů za rok, což pro obce znamená přes 1,2 milionu korun, které by získaly za sběr. Přitom EKOLAMP zajišťuje obcím zpětný odběr zcela zdarma.

Dle analýzy společnosti EKOLAMP totiž města dostatečně nevyužívají potenciál. Zpětný odběr osvětlovacích zařízení poskytuje pouze 977 sběrných dvorů. Když k tomu připočteme názor lidí, pro které není sběrný dvůr dostupným a preferovaným místem sběru, nelze očekávat žádné závratné výsledky.

Kromě sběrných dvorů jsou sběrné nádoby umístěny také na 410 obecních úřadech, což je cca čtvrtina z celkové sítě. Na rozdíl od sběrných dvorů nejsou tyto nádoby občany využívány téměř vůbec. Většina lidí totiž vůbec neví, proč by je měli využívat. Přitom by stačila lepší propagace ze strany měst, za kterou by navíc inkasovali finanční odměnu.

Obce mohou od EKOLAMPu získat roční odměnu 4000 Kč. Stačí splnit jednoduché podmínky: čtvrtletně publikovat informace o zpětném odběru světelných zdrojů v tištěné nebo elektronické publikaci. Za každé čtvrtletí si obce mohou nárokovat 1000 korun.

Kromě samotné odměny obce navíc získají odměnu za sesbírané žárovky a zářivky, konkrétně 3 Kč za kilogram. Odvoz a likvidace je zajišťována zdarma neziskovou společností EKOLAMP.

 

Sběr světelných zdrojů v minulém roce

V loňském roce se v ČR podařilo sesbírat 973 tun světelných zdrojů a průmyslových svítidel. V nejúspěšnější obci, Trhovém Štěpánově, bylo nasbíráno v přepočtu cca kilogram světelných zdrojů na osobu. To činí několikanásobek průměru v republice.

Co je tedy překážkou pro sběr světelných zdrojů? Stejně jako u třídení odpadů obecně je to lidská lenost. Lidem se nechce chodit daleko kvůli odevzdání starých světelných zdrojů. Sice to tři čtvrtiny obyvatel považují za užitečnou službu, ale jen 40% jí skutečně využívá. Tato lenost znamená v číslech cca 75 kilogramů toxické rtuti ročně na skládkách, což znamená teoretické znečištění vody o objemu 238 Máchových jezer. Rtuť ve světelných zdrojích nepředstavuje nebezpečí, to hrozí pouze při neodborné likvidaci, zejména na skládkách.

Jak zvýšit objem třídění odpadu v ČR?

Stále více českých měst platí svým občanům za správné třídění odpadu. V porovnání s vyspělými evropskými státy jsme na tom, co se týče vytříděného odpadu špatně. Každý rok necháme spálit nebo odvézt na skládku suroviny za miliardy korun. Jak je vidět, dostatek barevných kontejnerů na tříděný odpad nestačí.

Za účelem zvýšení objemu recyklace se tak rozšiřuje tzv. pytlové třídění. To funguje souběžně s barevnými kontejnery, rozdílem je ale to, že za pytle dostanou občané peníze. Čím více pytlů s tříděným odpadem domácnost odevzdá, tím větší slevu na svoz odpadů většinou od městského úřadu dostane. Svoz pytlů probíhá pravidelně, ale s menší frekvencí (cca 1x za měsíc).

V České republice se recykluje jen 31%, tak zní oficiální údaje ministerstva životního prostředí. V západní Evropě se pohybuje recyklace kolem 60%, ve Vlámsku dokonce přes 70%. Takových čísel by mohla dosáhnout i Česká republika, kdyby se této myšlence přiklonila i vláda, která ale preferuje spíče spalování odpadu.

 

Správně roztříděný odpad snižuje poplatky

Samotné pytlové třídění není žádnou novinkou a je využíváno mnoha obcemi. Například v Aši jsou při třídění využívány i moderní technologie. Každá domácnost zapojená do třídění dostane nálepky s čárovými kódy, které umístí na pytle. Při svozu pracovníci načtou kód a odpad je tak započítán na konto domácnosti. Na základě toho se pak stanovuje výše slevy na roční poplatek za svoz odpadu. Navíc se díky tomuto označení získává podstatně kvalitnější odpad, protože si málokdo dovolí do pytle vhodit i jiný odpad. Obce tak mohou odpad prodávat za vyšší cenu. Pytlové třídění je v Aši dokonce tak na vzestupu, že radnice uvažuje o zakoupení dalšího svozového vozu. Na ten nejsou kladeny nijak vysoké nároky, postačí běžné nákladní auto s otevřenou korbou.

 

Soutěž o nejlepší třídiče

V Novém Boru jsou se systémem ještě dál, protože účastníci třídění mohou přímo na internetu sledovat, kolik mají nasbíráno odpadu a jak jsou na tom v porovnání s ostatními obyvateli města. Jednou za rok je navíc vyhlášena cena pro nejlepší třídiče odpadů. V dvanáctitisícovém Novém Boru tímto způsobem třídí drobné elektro, papírový a plastový odpad přes 800 domácností.

Na všech pytlích jsou umístěny čárové kódy. Po zvážení pytle a načtení kódu čtečkou je na účet dané domácnosti přičtena odpovídající finanční částka, která se následně odečítá z poplatku za svoz komunálního odpadu. Někdo tak v dalším roce neplatí za svoz vůbec, nebo jen minimální částku.

 

Kontejner je 400 metrů daleko? Tak to třídit nebudu…

Takováto finanční motivace u občanů funguje velice dobře a v obcích se zavedeným systémem pytlového třídění hlásí každoroční příbytek tříděného odpadu. Svou roli na tom hraje i lenost lidí, protože čím dál je kontejner od domu, tím spíš domácnost odpad netřídí. Pokud je ale pytel připraven přímo v kuchyni nebo jinde v domě, s tříděním není problém. Jak je to tedy s podílem domácností, které třídí a těmi, které netřídí odpady? 43% třídí pravidelně, 36% nepravidelně a 21% vůbec. Z provedených průzkumu vyplývá, že procento je nejvyšší tam, kde je kontejner na tříděný odpad blízko, pokud je dále než 400 metrů, tak už netřídí prakticky nikdo. V současné době je průměrná vzdálenost od kontejnerů něco přes 100 metrů.

 

Pytlový sběr pro menší obce

Pytlový sběr tříděného odpadu používá téměř pětina obcí na území ČR. Většinou jde ale o ty menší a to jen doplňkově pro sběr kartonů, plastu a papíru. Někteří odborníci na tuto problematiku tvrdí, že tento systém není vhodný pro větší města a sídliště, kde není prostor, kam pytle dávat. V Letohradu však funguje tento systém i na sídlištích střední velikosti.

Radní větších měst navíc ani o zavedení pytlového třídění neuvažují, jsou spokojeni se současným systémem barevných kontejnerů.

V Praze je zaveden jiný systém platby za odpad, protože se neplatí za osoby, ale za odpad platí majitel domu. Ten sám zadá počet nádob s odpadem a frekvenci odvozu. Je tak automaticky motivován, aby mu místo v popelnicích a kontejnerech na komunální místo nezabíral papír a plasty.

Praha navíc rozšířila svoz bioodpadu, který je nyní možné svážet celoročně. Zájem o separaci bioodpadu mezi Pražany stále roste. Tuto možnost využívá více než 7000 obyvatel hlavního města. Cena za tuto službu je 900 nebo 1440 Kč podle velikosti nádoby. Bioodpad (zeleň, zbytky ovoce a zeleniny, piliny, hlína z květináčů atd.) je přeměňován na kompost a dále využíván k hnojení pražské zeleně.

 

Vydělají i obce

Na kvalitním třídění odpadů vydělají i samotné obce. Čím více totiž vytřídím, tím více peněz ve výkupu dostanou. Odpad mohou prodat samy, nebo skrze zpětný odběr obalových produktů, organizovaný společnosti Eko-kom.

Všichni výrobci, které plní nebo produkují obaly, mají povinnost určitou část obalů odebrat zpět. A právě proto funguje Eko-kom, který se o výkup stará.

Např. Nový Bor, který je do systému také zapojen za minulý rok získal od Eko-komu cca 1,66 milionu korun, což je oproti roku 2008, kdy byl zaveden pytlový sběr, nárůst o 450 tisíc korun. Průměrně připadá na každého obyvatele ČR ročně cca 38,9 kg vytříděného odpadu. Toto číslo ale v městech po zavedení pytlového sběru narostlo i o desítky procent.

Nebezpečný odpad

Termínem „nebezpečný odpad“ se označuje veškerý odpad, který má negativní vliv na životní prostředí nebo na zdraví lidí či zvířat, popř. odpad, při jehož manipulaci hrozí nějaká nebezpečí. Jeho likvidace probíhá jinými způsoby, než je tomu u komunálního odpadu. Buď jeho recyklaci provádí specializované firmy, nebo je zlikvidován v některé ze speciálních spaloven nebezpečných odpadů.

V žádném případě není možné nebezpečný odpad ukládat na otevřené skládky, nebo jej spalovat v běžných spalovnách.

Vznik nebezpečných odpadů probíhá při výrobě (zemědělství, průmyslové výrobě, dopravě apod.), v komunální sféře (bydlení, obchod, zdravotnictví). Nebezpečný odpad ale naleznete také na starých skládkách nebo v kontaminované půdě.

Nebezpečný odpad je každý odpad, který má alespoň jednu z následujících vlastností: dráždivost, vysoká hořlavost, výbušnost, toxicita, žíravost uvolňuje toxické látky atd. Nebezpečným odpadem jsou tedy syntetická ředidla, barvy, laky, baterie (elektrické i autobaterie), kyseliny a louhy, lepidla, oleje a další ropné produkty, zářivky, obrazovky, chladničky a mrazáky obsahující freony, ale i některý zdravotnický materiál a léky.