Tag Archive for nakládání s odpadem

Černé skládky

Černé skládky jsou černou můrou snad všech českých obcí. U silnic, cest i podél kolejí jsou vidět odhozené pneumatiky, ale i větší domácí spotřebiče. Téměř vždy jsou na místech, kam lze zajet autem. Co lidi vede k tomu, aby založili skládku? Lenost. Jinak si to nelze vysvětlit, když ve většině případů je sběrný dvůr v nedalekém okolí, autem určitě dosažitelném.

Prevence vzniku černých skládek je prakticky nemožná. Řešením by byly kamery na každém kroku, což je stěží proveditelné. Navíc by následovalo nutné dokazování, že právě ten konkrétní člověk je zakladatelem skládky. Obcím proto nezbývá, než odpad ze skládek odvážet na obecní peníze.

 

Kde vznikají černé skládky?

 

Pro obec je často problémem samotné nalezení skládky. Jelikož si zakladatelé skládek často dají práci, aby odpad odnesli např. do lesa, obec pak musí spoléhat na ostatní občany, kteří skládku nahlásí.

Urychlit odklízení černých skládek pomáhá projekt Zmapujto.cz. Ten monitoruje černé skládky na území celé ČR. Na skládku může upozornit každý pomocí webového formuláře. Od roku 2012 lidé nahlásili již více než 2500 černých skládek. Do projektu se aktivně zapojilo přes 40 měst a obcí.

Jaký odpad se na černých skládkách objevuje nejčastěji? Stavební odpad, velkoobjemový odpad a dva evergreeny pneumatiky a elektrospotřebiče. Kromě samotného vzniku skládky může být velkým problémem výskyt nebezpečných látek v elektrospotřebičích (např. baterie), azbest nebo neznámé tekutiny s lahvích a kanystrech.

Černými skládkami je nejvíce postižena Praha a její okolí. Strašlivou statistikou je například to, že v Praze-Zbraslavi se objevuje nelegální skládka v průměru každých 14 dní! Městskou část vychází jejich likvidace ročně na statisíce korun.

 

Sběrné dvory řešením?

 

Kdepak. Například v Kralupech nad Vltavou funguje bezplatný sběrný dvůr sedm dní v týdnu od rána do večera, včetně svátků. Navíc je bezplatný a pro každého – i obyvatele jiných měst. Přesto vznikají černé skládky i tam. Podobná situace je i ve Slaném. Kvůli mnoha skládkám menšího rozsahu i tam město zřídilo bezplatný sběrný dvůr. Přesto lidé stále vyhazují nábytek, oblečení, elektrospotřebiče nebo odpad ze zahrad raději „za barák“, než aby vše naložili do auta a zdarma odevzdali na sběrný dvůr.

 

Hrozí sankce?

 

Navážení odpadů na pozemky, které pro to nejsou ze zákona určen, představuje jeden z velmi přísně trestaných deliktů. Pachatele to může stát v řádech statisíců korun, v extrémních případech dokonce milionů korun. V roce 2013 proběhlo 96 správních řízení za tyto delikty. Odbor odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí vybral na sankcích téměř 50 milionů korun.

 

Kam s odpadem?

 

Elektrospotřebiče – sběrné dvory, prodejci v rámci zpětného odběru

Oblečení – charitativní organizace, kontejnery na textil

Pneumatiky – pneuservis v rámci zpětného odběru, sběrný dvůr

Železo – výkupny kovů, sběrný odpad

Autovlak – prostřednictvím autorizovaných likvidátorů, sběrný dvůr

Barvy – sběrný dvůr, kontejnery na nebezpečný odpad

Léky – lékárny

Baterie – sběrné boxy, kontejnery na nebezpečný odpad

Nábytek – sběrný dvůr

Posekaná tráva – kompost, bioplynná stanice, sběrný dvůr

Nový sběrný dvůr pro Kbely a Vinoř

Městská část Praha 19 otevřela 1. října 2014 nový sběrný dvůr určený pro obyvatele Kbel a Vinoře. Sběrný dvůr se nachází v areálu u křižovatky ulic Jilemnické a Bohdanečské.

Místní obyvatelé mohou ve sběrném dvoře bezplatně odevzdávat následující druhy odpadů:

• objemný odpad (nábytek, zařízení domácnosti)
• suť z bytových úprav v množství do 1m3
• dřevěný odpad
• odpad z údržby zeleně
• kovový odpad
• papír, sklo, plasty, nápojové kartony
• pneumatiky – za poplatek dle velikosti
• vyřazená elektrozařízení (lednice, pračky, televize, rádia, sporáky, počítače, videa…)
• nebezpečné složky komunálního odpadu

– baterie a akumulátory
– rozpouštědla
– nádoby od sprejů
– zahradní chemie
– mazací oleje a tuky
– ředidla a barvy
– léky a teploměry
– kyseliny a hydroxidy
– lepidla a pryskyřice
– detergenty (odmašťovací přípravky)
– fotochemikálie
– pesticidy (přípravky na hubení hmyzu, hlodavců, plevelů, odstraňování plísní)
– zářivky a výbojky

 Otevírací doba
 pondělí  ZAVŘENO
 úterý, čtvrtek  8:00  15:00
 středa, pátek  10:00  17:00
 sobota  9:00  13:00

Pražské služby začaly dělat osvětu, aby lidé nevyhazovali odpadky mimo kontejnery

Pražské služby se rozhodli zahájit kampaň, která má ukázat obyvatelům Prahy kolik skončí ročně odpadků mimo kontejnery. Toto číslo je okolo 9 tisíc tun a to je opravdu alarmující.

Pro představu: takové množství odpadků by naplnilo Mariánské náměstí do výšky 30 metrů.

Nejčastěji končí mimo kontejnery starý nábytek, elektronika, koberce, nebo větší kusy odpadu, které se do kontejnerů už nevejdou.

 

Pražské služby také upozorňují, že situace kdy je okolo kontejnerů hromada odpadků,

není jejich chyba. Majitelé domů a objektů zodpovídají za navýšení kontejnerů a sběrných nádob nebo mají objednat častější odvoz odpadků, v případě si mohou objednat úklid okolo kontejnerů, který však není povinností společností starajících se o odvoz kontejnerů.

 

Kampaň také seznamuje Pražany s možností využití sběrných dvorů, kde se dá vyhodit odpad, který se do kontejnerů nevejde.

 

Pro podporu osvěty začíná od úterý 3.12.2013 v rádiu a na velkoplošných obrazovkách běžet reklamní spoty. Kampaň se také zaměřuje na děti, kterým maskoti u základních škol rozdávají speciální naučné kartičky a děti si můžou ověřit svoje znalosti.

 

Velkoobjemové kontejnery na objemný odpad od prosince 2013 do února 2014

VOK JMM Hlavatého × Mejstříkova

Na konec prosince, leden a únor objednala Praha 11 celkem 45 velkoobjemových kontejnerů na objemný odpad. Kontejnery (VOK) budou přistavovány podle dřívějších podmínek, tedy skoro na celý den.

 

Co lze do kontejnerů odložit?

Velkoobjemové kontejnery jsou určeny výhradně pro objemný odpad z domácností. Odložit tam tak lze nábytek, koberce, podlahové PVC, umyvadla a záchodové mísy a také sportovní náčiní (jízdní kola, lyže apod.)

 

Co nelze do kontejnerů odložit?

Do kontejnerů není možné odkládat jakýkoli odpad z podnikatelské činnosti a také jiný než objemný odpad. Běžný směsný odpad, který lze vhodit do popelnice nebo normálního kontejneru, nebezpečné odpady (baterie a akumulátory, chemikálie, barvy, zářivky apod.), bioodpad, elektrická zařízení (domácí spotřebiče, televize, počítače, telefony), stavební suť a také pneumatiky není možné do kontejnerů pro objemný odpad umístit.

 

Podmínky přistavení VOK

VOK má kapacitu 11 m3. Do kontejneru nevkládejte odpad, pokud je již plný, přeplněný kontejner není možné naložit a odvézt. Odpad neodkládejte ani mimo VOK. Počet kontejnerů je omezen, při naplnění se kontejner tedy nevyměňuje za prázdný.

Pokud je kontejner již plný, můžete váš objemný odpad odložit v jakémkoli pražském sběrném dvoře. Nemáte-li možnost sami odvézt odpad na sběrný dvůr, můžete využít službu odvozu starého nábytku na sběrný dvůr.

 

Termíny přistavení VOK

Kontejnery budou přistaveny v průběhu daného dne nejpozději do 14:00, odvoz proběhne následující den ráno. 

 

Jižní Město I
A. Malé × Hviezdoslavova 6. 2.
Bachova 1593 25. 2.
Bachova × Mikulova 8. 1.
Blažimská × Klapálkova 2. 1.
Brandlova 1641 (za Startem) 28. 1.
Brodského 1671 26. 2.
Doubravická × Bohúňova 7. 1.
Hekrova 853 (parkoviště) 21. 1.
Hlavatého × Mejstříkova 29. 1.
Hněvkovského 1374 11. 2.
Chomutovická 4. 2.
Konstantinova × Metodějova 14. 1.
Kosmická × Anny Drabíkové 25. 2.
Kryštofova × Kazimírova 20. 2.
Křejpského 1514 4. 2.
Ledvinova (u Chodovské tvrze) 11. 12.
Majerského × Samohelova 9. 1.
Matúškova 831 (u Blankytu) 5. 2.
Metodějova (parkoviště) 18. 2.
Michnova × Podjavorinské 22. 1.
Mnichovická × Tatarkova 11. 2.
Mokrá × Zimákova 19. 2.
Novomeského 690 (parkoviště) 15. 1.
Plickova 880 28. 1.
Radimovická 1424 (parkoviště) 18. 2.
Rujanská × Donovalská (u TS) 8. 1.
Stachova × V Hájích 2. 1.
Štichova 640 (parkoviště) 17. 12., 15. 1.
Tererova (u ZŠ) 18. 12., 21. 1.
Valentova (parkoviště proti čp. 1737) 7. 1.
Ženíškova × Květnového vítězství 12. 2.
Jižní Město II + starý Chodov
Dědinova × Filipova 22. 1.
Gregorova × Hrudičkova 10. 12.
Hráského × Jarníkova 17. 12.
Hrdličkova × Blatenská 29. 1., 26. 2.
K Dubu 14. 1.
Krejnická 2021 (za Chrpou) 19. 2.
Láskova × Malenická 9. 1.
Lažanského 12. 2.
Nechvílova 1826-29 5. 2.
Petýrkova 1953 20. 2.
Vojtíškova 1783 6. 2.

Bližší informace o odvozu opdadu získáte na odboru životního prostředí ÚMČ Praha 11, Vidimova 1325, Praha 11, tel.: 267 902 367, 267 902 320 nebo 267 902 514.

Speciální povodňové kontejnery v Praze

Pražský magistrát se snaží co nejvíce usnadnit a urychlit likvidaci tzv. povodňového odpadu. Odbor rozvoje veřejného prostoru MHMP nechal na vybraných sběrných dvorech umístit velkoobjemové kontejnery určené právě pro tzv. povodňový odpad. Kromě kontejnerů umístěných v ulicích hlavního města tak občané Prahy mohou dovézt tento odpad přímo na sběrné dvory.

 

Povodňové velkoobjemové kontejnery budou přístupné ve sběrných dvorech:

Perucká 2542/10, Praha 2 – Vinohrady
Malešická 74, Praha 3 – Žižkov
Zakrytá, Praha 4 – Spořilov
Voctářova, Praha 8 – Libeň
Bartůňkova 711, Praha 11 – Chodov
Za zastávkou 3, Praha 15 – Dolní Měcholupy

Jak zvýšit objem třídění odpadu v ČR?

Stále více českých měst platí svým občanům za správné třídění odpadu. V porovnání s vyspělými evropskými státy jsme na tom, co se týče vytříděného odpadu špatně. Každý rok necháme spálit nebo odvézt na skládku suroviny za miliardy korun. Jak je vidět, dostatek barevných kontejnerů na tříděný odpad nestačí.

Za účelem zvýšení objemu recyklace se tak rozšiřuje tzv. pytlové třídění. To funguje souběžně s barevnými kontejnery, rozdílem je ale to, že za pytle dostanou občané peníze. Čím více pytlů s tříděným odpadem domácnost odevzdá, tím větší slevu na svoz odpadů většinou od městského úřadu dostane. Svoz pytlů probíhá pravidelně, ale s menší frekvencí (cca 1x za měsíc).

V České republice se recykluje jen 31%, tak zní oficiální údaje ministerstva životního prostředí. V západní Evropě se pohybuje recyklace kolem 60%, ve Vlámsku dokonce přes 70%. Takových čísel by mohla dosáhnout i Česká republika, kdyby se této myšlence přiklonila i vláda, která ale preferuje spíče spalování odpadu.

 

Správně roztříděný odpad snižuje poplatky

Samotné pytlové třídění není žádnou novinkou a je využíváno mnoha obcemi. Například v Aši jsou při třídění využívány i moderní technologie. Každá domácnost zapojená do třídění dostane nálepky s čárovými kódy, které umístí na pytle. Při svozu pracovníci načtou kód a odpad je tak započítán na konto domácnosti. Na základě toho se pak stanovuje výše slevy na roční poplatek za svoz odpadu. Navíc se díky tomuto označení získává podstatně kvalitnější odpad, protože si málokdo dovolí do pytle vhodit i jiný odpad. Obce tak mohou odpad prodávat za vyšší cenu. Pytlové třídění je v Aši dokonce tak na vzestupu, že radnice uvažuje o zakoupení dalšího svozového vozu. Na ten nejsou kladeny nijak vysoké nároky, postačí běžné nákladní auto s otevřenou korbou.

 

Soutěž o nejlepší třídiče

V Novém Boru jsou se systémem ještě dál, protože účastníci třídění mohou přímo na internetu sledovat, kolik mají nasbíráno odpadu a jak jsou na tom v porovnání s ostatními obyvateli města. Jednou za rok je navíc vyhlášena cena pro nejlepší třídiče odpadů. V dvanáctitisícovém Novém Boru tímto způsobem třídí drobné elektro, papírový a plastový odpad přes 800 domácností.

Na všech pytlích jsou umístěny čárové kódy. Po zvážení pytle a načtení kódu čtečkou je na účet dané domácnosti přičtena odpovídající finanční částka, která se následně odečítá z poplatku za svoz komunálního odpadu. Někdo tak v dalším roce neplatí za svoz vůbec, nebo jen minimální částku.

 

Kontejner je 400 metrů daleko? Tak to třídit nebudu…

Takováto finanční motivace u občanů funguje velice dobře a v obcích se zavedeným systémem pytlového třídění hlásí každoroční příbytek tříděného odpadu. Svou roli na tom hraje i lenost lidí, protože čím dál je kontejner od domu, tím spíš domácnost odpad netřídí. Pokud je ale pytel připraven přímo v kuchyni nebo jinde v domě, s tříděním není problém. Jak je to tedy s podílem domácností, které třídí a těmi, které netřídí odpady? 43% třídí pravidelně, 36% nepravidelně a 21% vůbec. Z provedených průzkumu vyplývá, že procento je nejvyšší tam, kde je kontejner na tříděný odpad blízko, pokud je dále než 400 metrů, tak už netřídí prakticky nikdo. V současné době je průměrná vzdálenost od kontejnerů něco přes 100 metrů.

 

Pytlový sběr pro menší obce

Pytlový sběr tříděného odpadu používá téměř pětina obcí na území ČR. Většinou jde ale o ty menší a to jen doplňkově pro sběr kartonů, plastu a papíru. Někteří odborníci na tuto problematiku tvrdí, že tento systém není vhodný pro větší města a sídliště, kde není prostor, kam pytle dávat. V Letohradu však funguje tento systém i na sídlištích střední velikosti.

Radní větších měst navíc ani o zavedení pytlového třídění neuvažují, jsou spokojeni se současným systémem barevných kontejnerů.

V Praze je zaveden jiný systém platby za odpad, protože se neplatí za osoby, ale za odpad platí majitel domu. Ten sám zadá počet nádob s odpadem a frekvenci odvozu. Je tak automaticky motivován, aby mu místo v popelnicích a kontejnerech na komunální místo nezabíral papír a plasty.

Praha navíc rozšířila svoz bioodpadu, který je nyní možné svážet celoročně. Zájem o separaci bioodpadu mezi Pražany stále roste. Tuto možnost využívá více než 7000 obyvatel hlavního města. Cena za tuto službu je 900 nebo 1440 Kč podle velikosti nádoby. Bioodpad (zeleň, zbytky ovoce a zeleniny, piliny, hlína z květináčů atd.) je přeměňován na kompost a dále využíván k hnojení pražské zeleně.

 

Vydělají i obce

Na kvalitním třídění odpadů vydělají i samotné obce. Čím více totiž vytřídím, tím více peněz ve výkupu dostanou. Odpad mohou prodat samy, nebo skrze zpětný odběr obalových produktů, organizovaný společnosti Eko-kom.

Všichni výrobci, které plní nebo produkují obaly, mají povinnost určitou část obalů odebrat zpět. A právě proto funguje Eko-kom, který se o výkup stará.

Např. Nový Bor, který je do systému také zapojen za minulý rok získal od Eko-komu cca 1,66 milionu korun, což je oproti roku 2008, kdy byl zaveden pytlový sběr, nárůst o 450 tisíc korun. Průměrně připadá na každého obyvatele ČR ročně cca 38,9 kg vytříděného odpadu. Toto číslo ale v městech po zavedení pytlového sběru narostlo i o desítky procent.

Sběrné dvory a systém nakládání s odpadem

Odpadové hospodářství se v dnešní době stalo plánovaným procesem, který má snižovat množství odpadu a naopak zvyšovat podíl znovu využitých odpadů. Základem je, že většina domácností alespoň v nějaké míře třídí odpad. Dále se už většinou lidé o zpracování odpadu nezajímají.

V ČR je systém nakládání s odpady definován jako jejich shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění. V poslední době se často používá pojem separovaný sběr, díky kterému se dají odpady následně snadněji využít. Separovaný sběr je provozován na volně přístupných místech k tomu určených, nebo v systému sběrných dvorů.

Sběrný dvůr nebo sběrné místo jsou obcí určená místa, kde se shromažďují a sbírají vybrané složky komunálního odpadu. Sběrný dvůr nebo místo je vybaveno různými shromažďovacími prostředky. Na sběrném dvoře se sbírají mnohé druhy odpadu včetně nebezpečných složek. Rozdíl mezi sběrným dvorem a sběrným místem je definován tak, že na sběrné místo lze odevzdat pouze komunální odpad od občanů.

 

Sběrné dvory a povinnosti obcí

Sběrný dvůr slouží ke sběru a krátkodobému skladování odpadů. Obce mají povinnost stanovit systém shromažďování a sběru odpadu a určit místa, kam mohou fyzické osoby ukládat komunální odpad a kam nebezpečné složky komunálního odpadu. Například v Praze, ale i jiných městech jsou pravidelně provozovány také tzv. mobilní sběrné dvory, které mají podobu velkoobjemových kontejnerů přistavených na omezenou dobu v různých částech města.

Provozovateli sběrných dvorů jsou ve větších městech většinou firmy, technické služby, popř. jiné subjekty. V malých obcích a vesnicích (cca 80% celkového podílu všech obcí v ČR) jsou provozovateli většinou samotné obce, pokud sběrný dvůr zřídila.

Kromě samotného sběru odpadu (rozděleného podle druhů), musí obec zveřejňovat, jaké druhy sbírá a za jakých podmínek. Musí odpady zabezpečit před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem a také si vést evidenci o odpadech. Evidence musí být archivována po dobu stanovenou zákonem. Provozovatel je také povinen identifikovat osoby, od kterých odpad odebírá a identifikovat odebírané odpady a toto evidovat. Provozovatel může vyžadovat průkaz totožnosti k nahlédnutí.

 

Sběrné dvory v ČR

Zabezpečené (oplocené) sběrné dvory začaly vznikat postupně jako náhrada volně přístupných kontejnerů. Ty sloužily v obcích pro sběr objemného odpadu. Zaplněny však byly velice rychle, často i odpadem z okolních obcí, ve kterých třeba nebyly dostupné.

Postupem času se na sběrných dvorech zavedl, kromě sběru objemného odpadu, také sběr tříděných obalů (papíry, plasty, sklo), nebezpečných složek a v poslední době také i sběr biologicky rozložitelných odpadů (především tráva, větve, listí apod.).

Kromě legislativních důvodů jsou sběrné dvory zřizovány také kvůli zajištění vyššího komfortu sběru odpadů pro občany měst, čímž se podstatně navyšuje podíl vybraných recyklovatelných druhotných surovin. Velký význam otázce nakládání s komunálním odpadem přikládá také státní správa, Statní fond životního prostředí totiž preferuje výstavbu a zprovoznění recyklačních dvorů.

Systém sběrných dvorů doplňuje systém odvážení komunálního odpadu. Napomáhají tak významně třídění a zpracování odpadů, které vede ke zhodnocování odpadu. Ruku v ruce s tím se snižuje objem odpadu, který končí ve spalovnách a na skládkách, což zásadním způsobem šetří životní prostředí.

 

Sběrné dvory se podle velikosti a účelu dělí na několik stupňů. V současnosti se ve světě využívá dělení do čtyř stupňů.

1. stupeň – dvůr vybavený kontejnery na papír, sklo, plasty, železný šrot, neželezný šrot, odpad ze zeleně a kuchyní, textil atd. Na sběrném dvoře je administrativní a sociální vybavení.

2. stupeň – kromě odpadů z 1. stupně navíc přijímá i nebezpečné složky komunálního odpadu. Pro tyto účely je vybaven přístřešky.

3. stupeň – oproti předchozím typům je vybaven skladovacími prostory a mechanizací (vysokozdvižné vozíky, lisy apod.)

4. stupeň – zajišťuje převzetí všech roztříděných látek od občanů. Může mít menší opravářské dílny pro odpady, které jsou po drobné opravě dále použitelné, dále může mít oddělení pro využitelné předměty a materiály (tzv. „bleší trh“). V takovém sběrném dvoře je strojní a technické zázemí, např. drtiče větví, které po zpracování odpadu šetří místo.

O velikosti sběrného dvora, typech vybíraného odpadu, technické vybavení, otevírací doba atd. závisí na různých faktorech. Rozhoduje velikost spádové oblasti, charakter zástavby, aktuální systém sběru odpadu, zájem o tříděné suroviny a další. Vše je logicky závislé na investičních nákladech.

Sběrný dvůr mohou občané dané obce využívat zdarma. Občané jiných obcí mají odebrání odpadu zpoplatněno podle ceníku sběrného dvora. Mnohdy mají obce se zřízeným sběrným dvorem uzavřené smlouvy s okolními obcemi, které dvory nemají, takže jejich občané mohou odevzdávat odpady na smluveném SD.

Čistota na sběrných dvorech závisí vždy výhradně na tom, jakým způsobem se o něj starají pracovníci sběrného dvora.

Návštěvnost sběrných dvorů a objem vybraného odpadu rok od roku roste, z čehož je jasné, že sběrné dvory nabývají na svém významu a využívá je stále více a více lidí. Ubývá tak černých skládek, které se dříve objevovaly na odlehlých místech kolem obcí. Nicméně samotné zřízení dvora nestačí, obce musí své občany informovat a vybíraných typech odpadů a otevírací době. Díky zveřejňování statistik vybírání odpadu si následně lidé mohou uvědomit, že třídění odpadu a jeho odevzdání na sběrný dvůr nebo do připravených kontejnerů skutečně má smysl.

Mobilní sběrné dvory

V druhé polovině roku 2012 byla v Praze zavedena novinka v podobě tzv. mobilních sběrných dvorů. O co jde?

Jedná se o novinku v pražském systému nakládání s odpady. Na různých stanovištích na území Prahy (především tam, kde není v dosahu žádný stabilní sběrný dvůr) jsou dočasně umístěné kontejnery, do kterých je možné odkládat několik druhů odpadu. Kontejnery jsou dostupné vždy po dobu 6 hodin, během pracovních dní v odpoledních hodinách, o víkendech v dopoledních i odpoledních hodinách.

Během provozní doby kontejnerů je možné, ve spolupráci s pověřeným pracovníkem, odložit dřevěný a kovový odpad, odpad ze zeleně a objemný odpad.

Tuto službu zajišťuje přímo hl. m. Praha, z jehož rozpočtu se vše hradí. Odložení odpadu je tedy pro občany Prahy bezplatné. Provoz mobilních sběrných dvorů mají na starosti Pražské služby a.s., na území některých městských částí jsou provozovány subdodavateli této společnosti.

Během druhé poloviny roku 2012 je v plánu realizace 52 MSD, pro rok 2013 Praha plánuje realizaci až 115 MSD na území hlavního města, přičemž na stejném místě bude realizován sběr maximálně 1x během 2 měsíců.

Konkrétní termíny a místa, kde bude mobilní sběrný dvůr dostupný, určuje provozovatel ve spolupráci s odpovídající městskou částí.

Recyklace odpadu

Recyklace je způsob nakládání s odpadem, které vede k jeho dalšímu využití. Je to cyklické využití odpadů, které se využívají jako druhotné suroviny ve výrobním procesu. Recyklovaný materiál, který je již dále nepoužitelný ve výrobě, je cíleně přetvářen tak, aby byl použitelný v další výrobě. Opakovaným použitím je pak ušetřeno velké množství obnovitelných i neobnovitelných zdrojů, čímž se značně snižuje zátěž životního prostředí.

Hlavními přínosy recyklace je snížení potřeby těžby nových surovin, jako jsou železná ruda nebo bauxit. Druhou výhodou je využití odpadu namísto jeho uložení na skládku.

Recyklace se dělí na 2 způsoby. Tzv. přímá recyklace představuje znovuvyužití věcí bez dalších úprav. Tzv. nepřímá recyklace zahrnuje znovuvyužití pomocí znovuzpracování materiálu z odpadu (např. papír ze sběru se využívá k výrobě nového papíru).

Recyklovat se dají mnohé materiály, kovy, papír, textilie, plasty, sklo, bioodpad, stavební odpad, rozpouštědla a oleje, světelné zdroje a další.