Tag Archive for spalování

Jak zvýšit objem třídění odpadu v ČR?

Stále více českých měst platí svým občanům za správné třídění odpadu. V porovnání s vyspělými evropskými státy jsme na tom, co se týče vytříděného odpadu špatně. Každý rok necháme spálit nebo odvézt na skládku suroviny za miliardy korun. Jak je vidět, dostatek barevných kontejnerů na tříděný odpad nestačí.

Za účelem zvýšení objemu recyklace se tak rozšiřuje tzv. pytlové třídění. To funguje souběžně s barevnými kontejnery, rozdílem je ale to, že za pytle dostanou občané peníze. Čím více pytlů s tříděným odpadem domácnost odevzdá, tím větší slevu na svoz odpadů většinou od městského úřadu dostane. Svoz pytlů probíhá pravidelně, ale s menší frekvencí (cca 1x za měsíc).

V České republice se recykluje jen 31%, tak zní oficiální údaje ministerstva životního prostředí. V západní Evropě se pohybuje recyklace kolem 60%, ve Vlámsku dokonce přes 70%. Takových čísel by mohla dosáhnout i Česká republika, kdyby se této myšlence přiklonila i vláda, která ale preferuje spíče spalování odpadu.

 

Správně roztříděný odpad snižuje poplatky

Samotné pytlové třídění není žádnou novinkou a je využíváno mnoha obcemi. Například v Aši jsou při třídění využívány i moderní technologie. Každá domácnost zapojená do třídění dostane nálepky s čárovými kódy, které umístí na pytle. Při svozu pracovníci načtou kód a odpad je tak započítán na konto domácnosti. Na základě toho se pak stanovuje výše slevy na roční poplatek za svoz odpadu. Navíc se díky tomuto označení získává podstatně kvalitnější odpad, protože si málokdo dovolí do pytle vhodit i jiný odpad. Obce tak mohou odpad prodávat za vyšší cenu. Pytlové třídění je v Aši dokonce tak na vzestupu, že radnice uvažuje o zakoupení dalšího svozového vozu. Na ten nejsou kladeny nijak vysoké nároky, postačí běžné nákladní auto s otevřenou korbou.

 

Soutěž o nejlepší třídiče

V Novém Boru jsou se systémem ještě dál, protože účastníci třídění mohou přímo na internetu sledovat, kolik mají nasbíráno odpadu a jak jsou na tom v porovnání s ostatními obyvateli města. Jednou za rok je navíc vyhlášena cena pro nejlepší třídiče odpadů. V dvanáctitisícovém Novém Boru tímto způsobem třídí drobné elektro, papírový a plastový odpad přes 800 domácností.

Na všech pytlích jsou umístěny čárové kódy. Po zvážení pytle a načtení kódu čtečkou je na účet dané domácnosti přičtena odpovídající finanční částka, která se následně odečítá z poplatku za svoz komunálního odpadu. Někdo tak v dalším roce neplatí za svoz vůbec, nebo jen minimální částku.

 

Kontejner je 400 metrů daleko? Tak to třídit nebudu…

Takováto finanční motivace u občanů funguje velice dobře a v obcích se zavedeným systémem pytlového třídění hlásí každoroční příbytek tříděného odpadu. Svou roli na tom hraje i lenost lidí, protože čím dál je kontejner od domu, tím spíš domácnost odpad netřídí. Pokud je ale pytel připraven přímo v kuchyni nebo jinde v domě, s tříděním není problém. Jak je to tedy s podílem domácností, které třídí a těmi, které netřídí odpady? 43% třídí pravidelně, 36% nepravidelně a 21% vůbec. Z provedených průzkumu vyplývá, že procento je nejvyšší tam, kde je kontejner na tříděný odpad blízko, pokud je dále než 400 metrů, tak už netřídí prakticky nikdo. V současné době je průměrná vzdálenost od kontejnerů něco přes 100 metrů.

 

Pytlový sběr pro menší obce

Pytlový sběr tříděného odpadu používá téměř pětina obcí na území ČR. Většinou jde ale o ty menší a to jen doplňkově pro sběr kartonů, plastu a papíru. Někteří odborníci na tuto problematiku tvrdí, že tento systém není vhodný pro větší města a sídliště, kde není prostor, kam pytle dávat. V Letohradu však funguje tento systém i na sídlištích střední velikosti.

Radní větších měst navíc ani o zavedení pytlového třídění neuvažují, jsou spokojeni se současným systémem barevných kontejnerů.

V Praze je zaveden jiný systém platby za odpad, protože se neplatí za osoby, ale za odpad platí majitel domu. Ten sám zadá počet nádob s odpadem a frekvenci odvozu. Je tak automaticky motivován, aby mu místo v popelnicích a kontejnerech na komunální místo nezabíral papír a plasty.

Praha navíc rozšířila svoz bioodpadu, který je nyní možné svážet celoročně. Zájem o separaci bioodpadu mezi Pražany stále roste. Tuto možnost využívá více než 7000 obyvatel hlavního města. Cena za tuto službu je 900 nebo 1440 Kč podle velikosti nádoby. Bioodpad (zeleň, zbytky ovoce a zeleniny, piliny, hlína z květináčů atd.) je přeměňován na kompost a dále využíván k hnojení pražské zeleně.

 

Vydělají i obce

Na kvalitním třídění odpadů vydělají i samotné obce. Čím více totiž vytřídím, tím více peněz ve výkupu dostanou. Odpad mohou prodat samy, nebo skrze zpětný odběr obalových produktů, organizovaný společnosti Eko-kom.

Všichni výrobci, které plní nebo produkují obaly, mají povinnost určitou část obalů odebrat zpět. A právě proto funguje Eko-kom, který se o výkup stará.

Např. Nový Bor, který je do systému také zapojen za minulý rok získal od Eko-komu cca 1,66 milionu korun, což je oproti roku 2008, kdy byl zaveden pytlový sběr, nárůst o 450 tisíc korun. Průměrně připadá na každého obyvatele ČR ročně cca 38,9 kg vytříděného odpadu. Toto číslo ale v městech po zavedení pytlového sběru narostlo i o desítky procent.

Využití odpadu

Odpad odložený na sběrné dvory, je třeba ještě dále zpracovat. Některé materiály je možné znovu zpracovat, jiný odpad je třeba spálit či jinak zlikvidovat, některé odpady se ukládají na skládky nebo na jiná k tomu určená místa.

 

Opětovné využití odpadů

Mnoho spotřebních výrobků je často odloženo buď v plně funkčním stavu, nebo jen lehce poškozené. Lidé v dnešní době totiž často dají přednost modernějšímu výrobku před opravou toho stávajícího. Opravou starších spotřebičů je ale možné ušetřit jak peníze, tak i životní prostředí, které tak není zatěžováno dalším odpadem. To se týká například i starého nábytku, který je při rekonstrukci bytu odvezen na sběrný dvůr.

 

Materiálové využití

Recyklace – opětovné využití odpadu ve výrobním procesu. Ve výrobě jinak nepoužitelný materiál je v tomto procesu přetvořen na vstupní surovinu, ze které je vyroben jiný výrobek. Šetří se tak obnovitelné a neobnovitelné zdroje a také se může snížit zátěž životního prostředí.

Kompostování – biologická metoda využívání bioodpadu. Díky působení vzduchu a mikroorganismů přeměňují bioodpad na kompost.

 

Energetické využití

Přímé spalování / zplyňování – spalováním se odpad přeměňuje na tepelnou energii. Ta se poté využívá pro vytápění a ohřev vody nebo pro výrobu elektrické energie. Zlyňování je proces, při kterém se organické materiály mění na hořlavé plyny. Následně vzniká například svítiplyn, vodní plyn, generátorový plyn nebo koksárenský plyn.

Výroba paliv – z odpadů mohou být vyrobena biopaliva, brikety a další typy paliv.

 

Uložení na skládce odpadu

Skládky jsou prostředí vyhrazená k dlouhodobému uložení odpadu. Jedná se o nejstarší způsob likvidace odpadu vzniklého z lidské činnosti. Skládky stále fungují na mnoha místech, bohužel je ale i velké množství nelegálních skládek.

 

Nebezpečné odpady 

S nebezpečnými odpady je třeba zacházet jinak, jejich likvidace má svoje specifika.

Jaderný odpad se vyznačuje tím, že je radioaktivní a již nemá další využití v energetice nebo lékařství. Jaderný odpad se dělí podle stupně aktivity a na základě toho je s ním nakládáno. Jedním druhem je vyhořelé jaderné palivo z elektráren. To je skladováno po využití v jaderné elektrárně a následně je umístěno do ochranných kontejnerů a uloženo do podzemí. Radioaktivní zbytkový materiál ze zdravotnictví, který se používá při diagnostice či léčbě chorob je radioaktivní méně.

Nebezpečný odpad, mezi který patří vybité baterie, oleje, staré ledničky a jiné elektrospotřebiče také není možné umístit do popelnice. Možností pro odložení takého odpadu je několik – první variantou je odvoz na sběrný dvůr. Druhou variantou jsou prodejny elektrozařízení, které zpětně odebírají elektrozařízení (zdarma) a třetí možností jsou speciální kontejnery na elektroodpad. Ty se v současné době stále více rozšiřují. Mají odvykle červenou barvu a je možné do nich umístit jak elektroniku, tak i baterie.

Nevyužité a prošlé léky je možné vrátit v jakékoli lékárně, popř. je odvézt na sběrný dvůr. V žádném případě není vhodné prošlé léky vyhazovat mezi běžný odpad.