Tag Archive for třídění odpadu

7x jak správně třídit odpad

V Čechách se dostává stále více do popředí zájem o životní prostředí a tím také o třídění odpadu. Průzkumy ukazují, že více než 2/3 obyvatel už nejsou lhostejné k třídění odpadu. Abyste se nedopouštěli častých chyb při třídění odpadu pokusíme se Vás na hlavních 7 upozornit.

Třídění odpadu má také své praktické výhody, obce platí míň za uskladnění směsného odpadu.

 

1 : Televize patří do červeného kontejneru

Červené kontejnery se používají pouze na drobná elektrozařízení.

Veškerou větší elektroniku jako jsou televize, lednice, počítače můžete bezplatně odevzdat na sběrném dvoře.

 

2 : My doma nic nebezpečného nemáme

Pokud máte doma výrobek na kterém je symbol přeškrtnuté popelnice, nepatří do žádného kontejneru ani směsného odpadu. Jde o takzvaný nebezpečný odpad do něj patří elektroodpad nebo prošlé léky, tento odpad patří do sběrných dvorů nebo lékáren.

 

3 : Všechno se musí dokonale vyčistit

To je samozřejmě omyl. Znečistění igelitových pytlů od potravin nebo obaly od drogistického zboží jakou jsou mýdla, šampony či krémy je přípustné. Jediný problém dělají mastné věci, pokud se Vám nechce čistit láhev od oleje, vyhoďte ji raději do směsného odpadu.

 

4 : Polystyren se do plastů nedává

Polystyren patří do plastů, kam patří i výplně krabic z polystyrenu. Pouze pokud byl použit jako stavební materiál a jsou na něm ještě zbytky lepidla nebo omítky, patří do stavebního odpadu.

 

5 : Zrcadlo a keramika jsou sklo

Sklo patří do zeleného nebo bílého kontejneru. Neměli byste keramiku, porcelán, nebo zrcadla do těchto kontejnerů vyhazovat. Při recyklaci skla je problém pokovení proto vyhazujte tyto věci do směsného odpadu.

 

6 : Plato od vajec patří do papíru

V naší době se dá papír recyklovat pouze sedmkrát, V případě obalů na vajíčka a ruliček od toaletních ruliček se jedná o poslední fázi. Proto tyto odpadky vhazujte do směsného odpadu nebo je můžete hodit na kompost.

 

7 : Použité papírové kapesníky patří do papíru

Z hygienických důvodů byste do papírového odpadu použité kapesníky házet neměli, toto platí i o plenách které navíc obsahují plasty. Tento odpad vhazujte do směsného odpadu.

 

Pražské služby začaly dělat osvětu, aby lidé nevyhazovali odpadky mimo kontejnery

Pražské služby se rozhodli zahájit kampaň, která má ukázat obyvatelům Prahy kolik skončí ročně odpadků mimo kontejnery. Toto číslo je okolo 9 tisíc tun a to je opravdu alarmující.

Pro představu: takové množství odpadků by naplnilo Mariánské náměstí do výšky 30 metrů.

Nejčastěji končí mimo kontejnery starý nábytek, elektronika, koberce, nebo větší kusy odpadu, které se do kontejnerů už nevejdou.

 

Pražské služby také upozorňují, že situace kdy je okolo kontejnerů hromada odpadků,

není jejich chyba. Majitelé domů a objektů zodpovídají za navýšení kontejnerů a sběrných nádob nebo mají objednat častější odvoz odpadků, v případě si mohou objednat úklid okolo kontejnerů, který však není povinností společností starajících se o odvoz kontejnerů.

 

Kampaň také seznamuje Pražany s možností využití sběrných dvorů, kde se dá vyhodit odpad, který se do kontejnerů nevejde.

 

Pro podporu osvěty začíná od úterý 3.12.2013 v rádiu a na velkoplošných obrazovkách běžet reklamní spoty. Kampaň se také zaměřuje na děti, kterým maskoti u základních škol rozdávají speciální naučné kartičky a děti si můžou ověřit svoje znalosti.

 

Pražské sběrné dvory obnovily odběr baterií

Na pražských sběrných dvorech nebylo možné od února letošního roku odevzdávat použité baterie. Po devíti měsících, 1. října, však všechny dvory znovu začaly odebírat malé baterie. V areálech jsou přístupné speciální nádoby určené pro vracení použitých baterií a monočlánků. Vracení baterií je bezplatné.

Do určených nádob je možné ukládat veškeré suché galvanické články bez ohledu na typ nebo značku. Omezením je maximální hmotnost baterie, a to 750 gramů. Nelze tak vracet autobaterie nebo přenosné baterie, tzv. mokré galvanické články, tedy ty, které obsahují kapalný elektrolyt (např. startovací olověné autobaterie). Kam tedy s těmito bateriemi? Zde nenastala žádná změna a tyto baterie jsou odebírány jako nebezpečný odpad ve vybraných sběrných dvorech.

Proč baterie třídit?

Mnoho lidí bohužel stále vyhazuje použité baterie mezi běžný odpad. Tím však může být vážně narušeno životní prostředí. Časem se z nich totiž začnou uvolňovat škodlivé látky, především tzv. těžké kovy. Kromě zabránění znečištění povrchové a spodní vody se tříděním a následnou recyklací dosáhne energetických a materiálových úspor primárních surovin. Vyhazování baterií do nádob pro komunální odpad nebo dokonce do přírody je přísně zakázáno.

Proč třídit baterie?

Každá baterie obsahuje škodlivé látky včetně těžkých kovů. Pokud baterii vyhodíte do komunálního odpadu, skončí na skládce nebo ve spalovně. Může se tak dostat do spodních vod.

Baterie jsou zařazeny na seznam nebezpečných odpadů, nicméně i tak jich spousta končí mezi běžným komunálním odpadem. Vztahuje se na ně povinnost zpětného odběru. Míst, na kterých je můžete bezplatně odevzdat, každým rokem přibývají.

 

Kde odevzdat?

Baterií se můžete ekologicky zbavit velice snadno. Sběrných míst na celém území ČR je více než 10 tisíc. Zpětný odběr baterií je povinností všech prodejců elektra a dalších obchodů, které baterie prodávají. Kromě toho lze baterie odevzdávat ve školách, sběrných dvorech, veřejných institucích nebo i firmách. Systém sběru zajišťuje nezisková společnost REMA Battery, která jen v loňském roce rozšířila počet sběrných míst o více než 900 institucí, firem, škol a obcí. Kromě toho je možné baterie odevzdat také do kontejnerů na elektroodpad.

 

Autobaterie

Autobaterie jsou speciální kategorií. Také pro ně existuje vlastní sběrná síť, ve které je můžete bezplatně odevzdat. Mezi tato místa patří prodejci autobaterií, benzinové pumpy, servisní střediska nebo sběrné dvory.

 

Proč nevhazovat baterie do komunálního odpadu?

Všechny baterie jsou označeny symbolem přeškrtnuté popelnice, která značí, že jsou určeny k recyklaci a tedy nepatří do komunálního odpadu. Důvodů proto je více. V první řadě hrozí únik škodlivých látek do okolního prostředí. Kromě toho se také plýtvá cennými surovinami, které se z baterií získají pouze při recyklaci. V případě, že skončí baterie v komunálním odpadu, putuje následně na skládku nebo do spalovny, odkud se mohou škodlivé látky dostat do spodních vod a dále do organismu zvířat nebo lidí. U lidí pak probíhá hromadění těžkých kovů v mozku, ledvinách nebo játrech, což výrazně ohrožuje jejich funkci. Může dojít i k rakovinovému bujení. Třídění je zásadní také z pohledu získávání cenných surovin. Každý rok totiž zbytečně skončí statisíce kilogramů železa a zinku na skládkách. Kvůli tomu dochází k zbytečné devastaci životního prostředí, navíc samotná těžba kovů je velice nákladná. Recyklací železa lze ušetřit přes 70% energie oproti jeho získávání ze železné rudy.

Sběr úsporných zářivek – potencionální desítky tisíc korun ročně pro obce

Rok co rok jsou to tisíce až desetitisíce korun, o které české obce přicházejí díky nesesbíraným úsporným světelným zdrojům (zářivky, žárovky). Velká část občanů je totiž vyhodí do směsného odpadu. Při správném postupu by je ale měli odevzdat do speciální sběrné nádoby, která je umístěna na obecních úřadech, nebo sběrných dvorech.

EKOLAMP odhaduje takto promarněný potenciál na cca 400 tun světelných zdrojů za rok, což pro obce znamená přes 1,2 milionu korun, které by získaly za sběr. Přitom EKOLAMP zajišťuje obcím zpětný odběr zcela zdarma.

Dle analýzy společnosti EKOLAMP totiž města dostatečně nevyužívají potenciál. Zpětný odběr osvětlovacích zařízení poskytuje pouze 977 sběrných dvorů. Když k tomu připočteme názor lidí, pro které není sběrný dvůr dostupným a preferovaným místem sběru, nelze očekávat žádné závratné výsledky.

Kromě sběrných dvorů jsou sběrné nádoby umístěny také na 410 obecních úřadech, což je cca čtvrtina z celkové sítě. Na rozdíl od sběrných dvorů nejsou tyto nádoby občany využívány téměř vůbec. Většina lidí totiž vůbec neví, proč by je měli využívat. Přitom by stačila lepší propagace ze strany měst, za kterou by navíc inkasovali finanční odměnu.

Obce mohou od EKOLAMPu získat roční odměnu 4000 Kč. Stačí splnit jednoduché podmínky: čtvrtletně publikovat informace o zpětném odběru světelných zdrojů v tištěné nebo elektronické publikaci. Za každé čtvrtletí si obce mohou nárokovat 1000 korun.

Kromě samotné odměny obce navíc získají odměnu za sesbírané žárovky a zářivky, konkrétně 3 Kč za kilogram. Odvoz a likvidace je zajišťována zdarma neziskovou společností EKOLAMP.

 

Sběr světelných zdrojů v minulém roce

V loňském roce se v ČR podařilo sesbírat 973 tun světelných zdrojů a průmyslových svítidel. V nejúspěšnější obci, Trhovém Štěpánově, bylo nasbíráno v přepočtu cca kilogram světelných zdrojů na osobu. To činí několikanásobek průměru v republice.

Co je tedy překážkou pro sběr světelných zdrojů? Stejně jako u třídení odpadů obecně je to lidská lenost. Lidem se nechce chodit daleko kvůli odevzdání starých světelných zdrojů. Sice to tři čtvrtiny obyvatel považují za užitečnou službu, ale jen 40% jí skutečně využívá. Tato lenost znamená v číslech cca 75 kilogramů toxické rtuti ročně na skládkách, což znamená teoretické znečištění vody o objemu 238 Máchových jezer. Rtuť ve světelných zdrojích nepředstavuje nebezpečí, to hrozí pouze při neodborné likvidaci, zejména na skládkách.

Soutěž o nejlepší sběrný dvůr, aneb hlasuj a vyhraj mobil

V České republice je v současnosti přes 1160 sběrných dvorů. Společnost ASEKOL, která z nich sváží staré elektrospotřebiče k recyklaci se rozhodla, že ty nejlepší sběrné dvory odmění. A zkrátka nevyjdou ani občané.

Hodnocení sběrných dvorů budou provádět přímo občané, kteří sběrné dvory využívají. Prostřednictvím vyhledávače sběrných dvorů na webu www.sberne-dvory.cz si vyhledají konkrétní dvůr a ohodnotí ho v 6 různých kategoriích.

Soutěž probíhá až do listopadu 2013, kdy proběhne závěrečné vyhodnocení. Kromě samotného hodnocení veřejností bude také přihlédnuto k tomu, kolik komodit sběrný dvůr odebírá a také k množství zpětně odebraných elektrozařízení. Vyhlášeny pak budou dva nejlepší sběrné dvory – nejlepší v obcích do 10000 obyvatel (získá finanční odměnu 30 tis. Korun) a nejlepší v obcích nad 10000 obyvatel, který získá dokonce 70 tisíc korun.

Motivací pro hlasující občany jsou pěkné ceny – v každém ze tří slosování je možné vyhrát jeden z devíti flashdisků Maxell s kapacitou 32 GB nebo mobilní telefon Samsung Galaxy Pocket.

Kromě toho, že lidé mohou podpořit sběrný dvůr ve své obci a navíc ještě získat mobilní telefon, pomohou také dalšímu rozšiřování a zlepšování služeb sběrných dvorů.

A jaký by tedy měl být ideální sběrný dvůr? Co nejdostupnější, uklizený, s přívětivou otevírací dobou a ochotnou obsluhou a samozřejmě také s co nejširším rozsahem odebíraných komodit.

V soutěži samozřejmě můžete podpořit i pražské sběrné dvory.

Jak zvýšit objem třídění odpadu v ČR?

Stále více českých měst platí svým občanům za správné třídění odpadu. V porovnání s vyspělými evropskými státy jsme na tom, co se týče vytříděného odpadu špatně. Každý rok necháme spálit nebo odvézt na skládku suroviny za miliardy korun. Jak je vidět, dostatek barevných kontejnerů na tříděný odpad nestačí.

Za účelem zvýšení objemu recyklace se tak rozšiřuje tzv. pytlové třídění. To funguje souběžně s barevnými kontejnery, rozdílem je ale to, že za pytle dostanou občané peníze. Čím více pytlů s tříděným odpadem domácnost odevzdá, tím větší slevu na svoz odpadů většinou od městského úřadu dostane. Svoz pytlů probíhá pravidelně, ale s menší frekvencí (cca 1x za měsíc).

V České republice se recykluje jen 31%, tak zní oficiální údaje ministerstva životního prostředí. V západní Evropě se pohybuje recyklace kolem 60%, ve Vlámsku dokonce přes 70%. Takových čísel by mohla dosáhnout i Česká republika, kdyby se této myšlence přiklonila i vláda, která ale preferuje spíče spalování odpadu.

 

Správně roztříděný odpad snižuje poplatky

Samotné pytlové třídění není žádnou novinkou a je využíváno mnoha obcemi. Například v Aši jsou při třídění využívány i moderní technologie. Každá domácnost zapojená do třídění dostane nálepky s čárovými kódy, které umístí na pytle. Při svozu pracovníci načtou kód a odpad je tak započítán na konto domácnosti. Na základě toho se pak stanovuje výše slevy na roční poplatek za svoz odpadu. Navíc se díky tomuto označení získává podstatně kvalitnější odpad, protože si málokdo dovolí do pytle vhodit i jiný odpad. Obce tak mohou odpad prodávat za vyšší cenu. Pytlové třídění je v Aši dokonce tak na vzestupu, že radnice uvažuje o zakoupení dalšího svozového vozu. Na ten nejsou kladeny nijak vysoké nároky, postačí běžné nákladní auto s otevřenou korbou.

 

Soutěž o nejlepší třídiče

V Novém Boru jsou se systémem ještě dál, protože účastníci třídění mohou přímo na internetu sledovat, kolik mají nasbíráno odpadu a jak jsou na tom v porovnání s ostatními obyvateli města. Jednou za rok je navíc vyhlášena cena pro nejlepší třídiče odpadů. V dvanáctitisícovém Novém Boru tímto způsobem třídí drobné elektro, papírový a plastový odpad přes 800 domácností.

Na všech pytlích jsou umístěny čárové kódy. Po zvážení pytle a načtení kódu čtečkou je na účet dané domácnosti přičtena odpovídající finanční částka, která se následně odečítá z poplatku za svoz komunálního odpadu. Někdo tak v dalším roce neplatí za svoz vůbec, nebo jen minimální částku.

 

Kontejner je 400 metrů daleko? Tak to třídit nebudu…

Takováto finanční motivace u občanů funguje velice dobře a v obcích se zavedeným systémem pytlového třídění hlásí každoroční příbytek tříděného odpadu. Svou roli na tom hraje i lenost lidí, protože čím dál je kontejner od domu, tím spíš domácnost odpad netřídí. Pokud je ale pytel připraven přímo v kuchyni nebo jinde v domě, s tříděním není problém. Jak je to tedy s podílem domácností, které třídí a těmi, které netřídí odpady? 43% třídí pravidelně, 36% nepravidelně a 21% vůbec. Z provedených průzkumu vyplývá, že procento je nejvyšší tam, kde je kontejner na tříděný odpad blízko, pokud je dále než 400 metrů, tak už netřídí prakticky nikdo. V současné době je průměrná vzdálenost od kontejnerů něco přes 100 metrů.

 

Pytlový sběr pro menší obce

Pytlový sběr tříděného odpadu používá téměř pětina obcí na území ČR. Většinou jde ale o ty menší a to jen doplňkově pro sběr kartonů, plastu a papíru. Někteří odborníci na tuto problematiku tvrdí, že tento systém není vhodný pro větší města a sídliště, kde není prostor, kam pytle dávat. V Letohradu však funguje tento systém i na sídlištích střední velikosti.

Radní větších měst navíc ani o zavedení pytlového třídění neuvažují, jsou spokojeni se současným systémem barevných kontejnerů.

V Praze je zaveden jiný systém platby za odpad, protože se neplatí za osoby, ale za odpad platí majitel domu. Ten sám zadá počet nádob s odpadem a frekvenci odvozu. Je tak automaticky motivován, aby mu místo v popelnicích a kontejnerech na komunální místo nezabíral papír a plasty.

Praha navíc rozšířila svoz bioodpadu, který je nyní možné svážet celoročně. Zájem o separaci bioodpadu mezi Pražany stále roste. Tuto možnost využívá více než 7000 obyvatel hlavního města. Cena za tuto službu je 900 nebo 1440 Kč podle velikosti nádoby. Bioodpad (zeleň, zbytky ovoce a zeleniny, piliny, hlína z květináčů atd.) je přeměňován na kompost a dále využíván k hnojení pražské zeleně.

 

Vydělají i obce

Na kvalitním třídění odpadů vydělají i samotné obce. Čím více totiž vytřídím, tím více peněz ve výkupu dostanou. Odpad mohou prodat samy, nebo skrze zpětný odběr obalových produktů, organizovaný společnosti Eko-kom.

Všichni výrobci, které plní nebo produkují obaly, mají povinnost určitou část obalů odebrat zpět. A právě proto funguje Eko-kom, který se o výkup stará.

Např. Nový Bor, který je do systému také zapojen za minulý rok získal od Eko-komu cca 1,66 milionu korun, což je oproti roku 2008, kdy byl zaveden pytlový sběr, nárůst o 450 tisíc korun. Průměrně připadá na každého obyvatele ČR ročně cca 38,9 kg vytříděného odpadu. Toto číslo ale v městech po zavedení pytlového sběru narostlo i o desítky procent.

Sběrné dvory a systém nakládání s odpadem

Odpadové hospodářství se v dnešní době stalo plánovaným procesem, který má snižovat množství odpadu a naopak zvyšovat podíl znovu využitých odpadů. Základem je, že většina domácností alespoň v nějaké míře třídí odpad. Dále se už většinou lidé o zpracování odpadu nezajímají.

V ČR je systém nakládání s odpady definován jako jejich shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění. V poslední době se často používá pojem separovaný sběr, díky kterému se dají odpady následně snadněji využít. Separovaný sběr je provozován na volně přístupných místech k tomu určených, nebo v systému sběrných dvorů.

Sběrný dvůr nebo sběrné místo jsou obcí určená místa, kde se shromažďují a sbírají vybrané složky komunálního odpadu. Sběrný dvůr nebo místo je vybaveno různými shromažďovacími prostředky. Na sběrném dvoře se sbírají mnohé druhy odpadu včetně nebezpečných složek. Rozdíl mezi sběrným dvorem a sběrným místem je definován tak, že na sběrné místo lze odevzdat pouze komunální odpad od občanů.

 

Sběrné dvory a povinnosti obcí

Sběrný dvůr slouží ke sběru a krátkodobému skladování odpadů. Obce mají povinnost stanovit systém shromažďování a sběru odpadu a určit místa, kam mohou fyzické osoby ukládat komunální odpad a kam nebezpečné složky komunálního odpadu. Například v Praze, ale i jiných městech jsou pravidelně provozovány také tzv. mobilní sběrné dvory, které mají podobu velkoobjemových kontejnerů přistavených na omezenou dobu v různých částech města.

Provozovateli sběrných dvorů jsou ve větších městech většinou firmy, technické služby, popř. jiné subjekty. V malých obcích a vesnicích (cca 80% celkového podílu všech obcí v ČR) jsou provozovateli většinou samotné obce, pokud sběrný dvůr zřídila.

Kromě samotného sběru odpadu (rozděleného podle druhů), musí obec zveřejňovat, jaké druhy sbírá a za jakých podmínek. Musí odpady zabezpečit před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem a také si vést evidenci o odpadech. Evidence musí být archivována po dobu stanovenou zákonem. Provozovatel je také povinen identifikovat osoby, od kterých odpad odebírá a identifikovat odebírané odpady a toto evidovat. Provozovatel může vyžadovat průkaz totožnosti k nahlédnutí.

 

Sběrné dvory v ČR

Zabezpečené (oplocené) sběrné dvory začaly vznikat postupně jako náhrada volně přístupných kontejnerů. Ty sloužily v obcích pro sběr objemného odpadu. Zaplněny však byly velice rychle, často i odpadem z okolních obcí, ve kterých třeba nebyly dostupné.

Postupem času se na sběrných dvorech zavedl, kromě sběru objemného odpadu, také sběr tříděných obalů (papíry, plasty, sklo), nebezpečných složek a v poslední době také i sběr biologicky rozložitelných odpadů (především tráva, větve, listí apod.).

Kromě legislativních důvodů jsou sběrné dvory zřizovány také kvůli zajištění vyššího komfortu sběru odpadů pro občany měst, čímž se podstatně navyšuje podíl vybraných recyklovatelných druhotných surovin. Velký význam otázce nakládání s komunálním odpadem přikládá také státní správa, Statní fond životního prostředí totiž preferuje výstavbu a zprovoznění recyklačních dvorů.

Systém sběrných dvorů doplňuje systém odvážení komunálního odpadu. Napomáhají tak významně třídění a zpracování odpadů, které vede ke zhodnocování odpadu. Ruku v ruce s tím se snižuje objem odpadu, který končí ve spalovnách a na skládkách, což zásadním způsobem šetří životní prostředí.

 

Sběrné dvory se podle velikosti a účelu dělí na několik stupňů. V současnosti se ve světě využívá dělení do čtyř stupňů.

1. stupeň – dvůr vybavený kontejnery na papír, sklo, plasty, železný šrot, neželezný šrot, odpad ze zeleně a kuchyní, textil atd. Na sběrném dvoře je administrativní a sociální vybavení.

2. stupeň – kromě odpadů z 1. stupně navíc přijímá i nebezpečné složky komunálního odpadu. Pro tyto účely je vybaven přístřešky.

3. stupeň – oproti předchozím typům je vybaven skladovacími prostory a mechanizací (vysokozdvižné vozíky, lisy apod.)

4. stupeň – zajišťuje převzetí všech roztříděných látek od občanů. Může mít menší opravářské dílny pro odpady, které jsou po drobné opravě dále použitelné, dále může mít oddělení pro využitelné předměty a materiály (tzv. „bleší trh“). V takovém sběrném dvoře je strojní a technické zázemí, např. drtiče větví, které po zpracování odpadu šetří místo.

O velikosti sběrného dvora, typech vybíraného odpadu, technické vybavení, otevírací doba atd. závisí na různých faktorech. Rozhoduje velikost spádové oblasti, charakter zástavby, aktuální systém sběru odpadu, zájem o tříděné suroviny a další. Vše je logicky závislé na investičních nákladech.

Sběrný dvůr mohou občané dané obce využívat zdarma. Občané jiných obcí mají odebrání odpadu zpoplatněno podle ceníku sběrného dvora. Mnohdy mají obce se zřízeným sběrným dvorem uzavřené smlouvy s okolními obcemi, které dvory nemají, takže jejich občané mohou odevzdávat odpady na smluveném SD.

Čistota na sběrných dvorech závisí vždy výhradně na tom, jakým způsobem se o něj starají pracovníci sběrného dvora.

Návštěvnost sběrných dvorů a objem vybraného odpadu rok od roku roste, z čehož je jasné, že sběrné dvory nabývají na svém významu a využívá je stále více a více lidí. Ubývá tak černých skládek, které se dříve objevovaly na odlehlých místech kolem obcí. Nicméně samotné zřízení dvora nestačí, obce musí své občany informovat a vybíraných typech odpadů a otevírací době. Díky zveřejňování statistik vybírání odpadu si následně lidé mohou uvědomit, že třídění odpadu a jeho odevzdání na sběrný dvůr nebo do připravených kontejnerů skutečně má smysl.

Dvě třetiny Čechů třídí odpad. Zapomínají však na nápojové kartony.

Každým rokem roste počet Čechů, kteří třídí odpad. V současnosti se jedná již o více než dvě třetiny lidí. Souběžně s tím roste také objem odpadu, který české domácnosti vyprodukují. V roce 2012 to bylo v průměru cca 40 kilogramů vyhozeného odpadu na osobu, tedy skoro o 3 kilogramy více, než v předešlém roce. Toto číslo by mohlo být ještě podstatně vyšší, ale lidé se zatím příliš nenaučili recyklovat nápojové kartony.

Barevné kontejnery na tříděný odpad jsou již obecně známé a také hojně rozšířené i v malých obcích. Do zelených, modrých a žlutých kontejnerů se ročně vyhodí přes 620 tisíc tun odpadu. Do oranžových kontejnerů, které jsou určené právě pro nápojové kartony, však zamíří pouze každý desátý obal od džusu, mléka nebo vína. Mnoho občanů navíc ani nemá ponětí o tom, že takové kontejnery existují. Proto takový odpad nejčastěji skončí mezi směsným odpadem.

Proč je to špatně? Stejně jako ostatní druhy tříděného odpadu jsou i nápojové kartony dále využitelné. V dalším životním cyklu se používají k výrobě papírových sáčků a tašek, nebo desek na stavbu domů. Po recyklaci 30 tisíc nápojových kartonů se získá materiál na stavbu menšího rodinného domku.

Počet oranžově označených kontejnerů na tento typ odpadu se v současné době pohybuje nad hranicí 7 tisíc a jejich počet i nadále stoupá. Oproti ostatním kontejnerům, kterých je již více než 200 tisíc, je počet oranžových kontejnerů samozřejmě nižší.

A jak jsme na tom s tříděním v porovnání s ostatními státy? Patříme k evropské špičce, ve třídění plastů jsme dokonce na druhém místě. I díky tomu přibylo během roku 2012 v českých obcích přes 13 tisíc nových kontejnerů na tříděný odpad.

Sbírej a vyhraj!

Sbírej a vyhraj! Tak se jmenuje soutěž, kterou spustila 16.10.2012 společnost Asekol, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení.

Do soutěže se může zapojit úplně každý. Pokud máte doma nějaké vysloužilé elektrozařízení, stačí si vytisknout soutěžní leták, elektrozařízení odvézt na sběrný dvůr společně s letákem, na který dostanete razítko. Za každé elektrozařízení získáte 1 razítko. Až nasbíráte 5 razítek, stačí vyplnit potřebné údaje a leták odeslat na danou adresu. Poté již budete zařazeni do slosování o tablet Samsung. Počet letáků na jednu osobu není nijak omezen, takže čím více jich pošlete, tím větší šanci na výhru budete mít.

Leták k soutěži Sbírej a vyhraj!

Soutěž probíhá na území celé ČR, ale výherci se losují v každém kraji zvlášť. Ve hře jsou také další hodnotné spotřebiče, které obdrží soutěžící na 2. – 5. místě.

Zapojením do soutěže o tablet také přispějete recyklací elektrozařízení k ochraně životního prostředí, protože každé elektrozařízení obsahuje až 80% materiálů, které se dají dále využít. Kromě toho některá zařízení obsahují škodlivé látky (rtuť, olovo apod.), jejichž úniku zabráníte.

Tak hurá na půdy a do sklepů! Každé elektrozařízení Vás může přiblížit k tabletu!

Soutěž probíhá až do 28.2.2013!

Kompletní informace o soutěži a její pravidla