Tag Archive for životní prostředí

Bioodpad již na skládky nesmí

Od ledna 2015 upravila vyhláška ministerstva životního prostředí třídění odpadu. Nově musí být v obcích k dispozici hnědé kontejnery, určené pro bioodpad. Za jejich dostupnost jsou zodpovědné obce a města. Cílem by měla být úleva pro skládky směsného odpadu.

Bioodpad tvoří až 40% odpadu, který běžně vyhodíme do koše. Ať už jsou to slupky ze zeleniny a ovoce, čajové lístky, kávová sedlina, v rodinných domech tráva a větve. Tohle všechno by nyní mělo končit výhradně v hnědých kontejnerech, popř. přímo ve velkých kontejnerech na sběrných dvorech. Další možností je svoz do bioplynových stanic, nebo do kompostárny.

Způsob, jakým způsobem se bude bioodpad třídit, si obce mohou vybrat. Sami si musí zhodnotit, co je nejefektivnější a nejlevnější. Je třeba vybrat nejlepší variantu pro občany, ale také s ohledem na místní podmínky.

Co ale s vytříděným bioodpadem? Využití je víceméně přirozené – kompost se znovu využije jako přírodní hnojivo. Počítá se s tím, že o něj budou mít zájem zemědělci. Konkrétní motivační opatření pro podporu využití kompostu bude ministerstvo řešit v průběhu roku 2015.

Bez ohledu na obecní třídění si samozřejmě mohou bioodpad třídit i občané. V posledních letech se výrazně zvýšil počet domácností s kompostérem. Některá města dokonce připravila kompostéry pro své občany, např. ve Smržovce si své uživatele našlo všech 265 připravených kompostérů.

Vyhazování bioodpadu do košů má své nevýhody v podobě zápachu, tvorba plísní a další negativa, která souvisejí s tím, že jsou organické zbytky ve směsném komunálním odpadu. Při kompostování se zápach sníží, pro další problémy vůbec nevznikne prostor.

Díky nové vyhlášce může inspekce životního prostředí uložit až milionovou pokutu.

Černé skládky

Černé skládky jsou černou můrou snad všech českých obcí. U silnic, cest i podél kolejí jsou vidět odhozené pneumatiky, ale i větší domácí spotřebiče. Téměř vždy jsou na místech, kam lze zajet autem. Co lidi vede k tomu, aby založili skládku? Lenost. Jinak si to nelze vysvětlit, když ve většině případů je sběrný dvůr v nedalekém okolí, autem určitě dosažitelném.

Prevence vzniku černých skládek je prakticky nemožná. Řešením by byly kamery na každém kroku, což je stěží proveditelné. Navíc by následovalo nutné dokazování, že právě ten konkrétní člověk je zakladatelem skládky. Obcím proto nezbývá, než odpad ze skládek odvážet na obecní peníze.

 

Kde vznikají černé skládky?

 

Pro obec je často problémem samotné nalezení skládky. Jelikož si zakladatelé skládek často dají práci, aby odpad odnesli např. do lesa, obec pak musí spoléhat na ostatní občany, kteří skládku nahlásí.

Urychlit odklízení černých skládek pomáhá projekt Zmapujto.cz. Ten monitoruje černé skládky na území celé ČR. Na skládku může upozornit každý pomocí webového formuláře. Od roku 2012 lidé nahlásili již více než 2500 černých skládek. Do projektu se aktivně zapojilo přes 40 měst a obcí.

Jaký odpad se na černých skládkách objevuje nejčastěji? Stavební odpad, velkoobjemový odpad a dva evergreeny pneumatiky a elektrospotřebiče. Kromě samotného vzniku skládky může být velkým problémem výskyt nebezpečných látek v elektrospotřebičích (např. baterie), azbest nebo neznámé tekutiny s lahvích a kanystrech.

Černými skládkami je nejvíce postižena Praha a její okolí. Strašlivou statistikou je například to, že v Praze-Zbraslavi se objevuje nelegální skládka v průměru každých 14 dní! Městskou část vychází jejich likvidace ročně na statisíce korun.

 

Sběrné dvory řešením?

 

Kdepak. Například v Kralupech nad Vltavou funguje bezplatný sběrný dvůr sedm dní v týdnu od rána do večera, včetně svátků. Navíc je bezplatný a pro každého – i obyvatele jiných měst. Přesto vznikají černé skládky i tam. Podobná situace je i ve Slaném. Kvůli mnoha skládkám menšího rozsahu i tam město zřídilo bezplatný sběrný dvůr. Přesto lidé stále vyhazují nábytek, oblečení, elektrospotřebiče nebo odpad ze zahrad raději „za barák“, než aby vše naložili do auta a zdarma odevzdali na sběrný dvůr.

 

Hrozí sankce?

 

Navážení odpadů na pozemky, které pro to nejsou ze zákona určen, představuje jeden z velmi přísně trestaných deliktů. Pachatele to může stát v řádech statisíců korun, v extrémních případech dokonce milionů korun. V roce 2013 proběhlo 96 správních řízení za tyto delikty. Odbor odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí vybral na sankcích téměř 50 milionů korun.

 

Kam s odpadem?

 

Elektrospotřebiče – sběrné dvory, prodejci v rámci zpětného odběru

Oblečení – charitativní organizace, kontejnery na textil

Pneumatiky – pneuservis v rámci zpětného odběru, sběrný dvůr

Železo – výkupny kovů, sběrný odpad

Autovlak – prostřednictvím autorizovaných likvidátorů, sběrný dvůr

Barvy – sběrný dvůr, kontejnery na nebezpečný odpad

Léky – lékárny

Baterie – sběrné boxy, kontejnery na nebezpečný odpad

Nábytek – sběrný dvůr

Posekaná tráva – kompost, bioplynná stanice, sběrný dvůr

Vyhazujme co nejmíň odpadků!

Většina věcí, které skončí na skládkách a ve spalovnách by se odpadky nemuseli stát, kdyby se lidé více zajímali o recyklaci a druhotné využití. Prevence vzniku odpadků má různé podoby a může se vyskytovat v různých oblastech a situacích. Takovou situací může být i nákup v obchodě. Proto jsme se rozhodli poskytnout několik rad jak nákupu a také vzniku odpadu co nejvíce předejít.

 

Nebalte, pokud nemusíte

V obchodech se spousta věcí balí jenom proto, aby se na obaly mohla umístit reklama nebo logo výrobce. Všechny obalů se hned, jak je doma rozbalíte, mění v odpad. Proto se snažte nebalit věci, pokud to není nutné. Některé igelity a sáčky můžete také opakovaně používat. Obaly jsou také jednorázové nádobí ve fastfoodech. Zde můžete obsluhu poprosit, aby Vám nandali jídlo do vlastních nádob. To můžete dělat i u nápojových automatů, kde můžete použít vlastní šálky.

 

Používejte vícekrát

V obchodech prodávají hodně věcí na jednorázová použití, které se brzy dostanou na skládky jako odpad. Jednou z možností je kupovat výrobky, které můžeme používat vícekrát, nebo se dají opravit.

 

Půjčujte

V dnešním světě lehce propadnete pocitu, že každý člověk má vlastnit spoustu věcí.

Některé se dají půjčovat a můžete jednu věc využívat všichni v rodině nebo si ji půjčovat mezi kamarády a přáteli.

 

Nakupujte věci z druhé ruky

Místo kupování nových věcí můžete nakupovat věci v bazarech a secondhandech. Tím se přispěje ke snižování odpadu, protože věci, které by skončili jako odpad, najdou znovu své využití.

 

Volte kvalitu

Když si vybíráte zboží, snažte se myslet i na to jak dlouho vám vydrží. Levnější věci jsou častokrát méně kvalitní a rozbijí se během pár použití. Vybírejte si kvalitní věci, které vydrží i časté používání.

 

Rozvíjejte své dovednosti a myšlení

Spoustu věcí si ani nemusíte kupovat, můžete si je zkusit vyrobit. Neušetříte tím jenom peníze, ale získáte zručnost a dovednost. Na spoustu výrobků vaší potřeby můžete použít i recyklovatelný materiál zakoupený v obchodě jako jsou kartony, plechovky nebo PET lahve.

 

Nekupujte balenou vodu

Balená voda se stala velkým trendem, přestože má každý pitnou vodu doma a nemusí si ji vozit z obchodů vzdálených od jeho bydliště. Kohoutková voda má mnohdy větší kvalitu než voda balená a ještě nemusíte každý týden vyhazovat pytel plný odpadků.

 

U nakupování přemýšlejte

Před tím, než se vydáte po nákupech, si napište seznam věcí, které potřebujete. Neběhejte bezúčelně po obchodu a nekupujte to, co Vám v tu chvíli přijde vhodné. Také se nenechte ošálit různými letáky, které nabízejí sice levné zboží ale pro vás často nepotřebné.

Praha zkusí pokořit rekord ve sběru starých počítačů

Obyvatelé Prahy mohou  od 1.4.2014 donést do sběrných dvorů staré a nepotřebné počítače a notebooky. Každý Pražan může zkusit podpořit svou městskou část a zúčastnit se soutěže o hodnotné ceny. Kampaň s názvem Praha plná počítačů pořádá nezisková organizace ASEKOL a hlavní město Praha.

V domácnostech je podle organizace ASEKOL okolo 500000 vysloužilých počítačů. Velká část ze starých počítačů se dá recyklovat. Dalo by se říct, že se dá použít až 90% veškerého materiálu, který je použit v počítačích. Počítače také obsahují některé jedovaté a nebezpečné látky, které by se neměli dostat do přírody, jako jsou např. těžké kovy a zpomalovače hoření.

Akce bude probíhat až do soboty 5.4.2014. Pražané mohou nosit počítače, monitory a další příslušenství v jakémkoli počtu. Sběrné dvory budou otevřeny ve všední dny do 18:00 a v sobotu do 15:00.

V každé provozovně sběrného dvora se bude losovat z odevzdaných lístků.

Jeden odevzdaný počítač rovná se jeden soutěžní lístek. Tyto soutěžní lístky dostanete na pobočkách sběrných dvorů, a nebo si je můžete stáhnout na internetových stránkách magistrátu.

7.dubna bude vyhlášena nejúspěšnější městská část. Vítězové získají ceny jako jsou tablety a mobilní telefony a mohou s nima obdarovat někoho třeba v dětském domově.

Podle organizace ASEKOL je důležité aby si lidé uvědomili že starý počítač nemusí končit v popelnici, ale dá se recyklovat.

Pražské služby začaly dělat osvětu, aby lidé nevyhazovali odpadky mimo kontejnery

Pražské služby se rozhodli zahájit kampaň, která má ukázat obyvatelům Prahy kolik skončí ročně odpadků mimo kontejnery. Toto číslo je okolo 9 tisíc tun a to je opravdu alarmující.

Pro představu: takové množství odpadků by naplnilo Mariánské náměstí do výšky 30 metrů.

Nejčastěji končí mimo kontejnery starý nábytek, elektronika, koberce, nebo větší kusy odpadu, které se do kontejnerů už nevejdou.

 

Pražské služby také upozorňují, že situace kdy je okolo kontejnerů hromada odpadků,

není jejich chyba. Majitelé domů a objektů zodpovídají za navýšení kontejnerů a sběrných nádob nebo mají objednat častější odvoz odpadků, v případě si mohou objednat úklid okolo kontejnerů, který však není povinností společností starajících se o odvoz kontejnerů.

 

Kampaň také seznamuje Pražany s možností využití sběrných dvorů, kde se dá vyhodit odpad, který se do kontejnerů nevejde.

 

Pro podporu osvěty začíná od úterý 3.12.2013 v rádiu a na velkoplošných obrazovkách běžet reklamní spoty. Kampaň se také zaměřuje na děti, kterým maskoti u základních škol rozdávají speciální naučné kartičky a děti si můžou ověřit svoje znalosti.

 

Pražské sběrné dvory obnovily odběr baterií

Na pražských sběrných dvorech nebylo možné od února letošního roku odevzdávat použité baterie. Po devíti měsících, 1. října, však všechny dvory znovu začaly odebírat malé baterie. V areálech jsou přístupné speciální nádoby určené pro vracení použitých baterií a monočlánků. Vracení baterií je bezplatné.

Do určených nádob je možné ukládat veškeré suché galvanické články bez ohledu na typ nebo značku. Omezením je maximální hmotnost baterie, a to 750 gramů. Nelze tak vracet autobaterie nebo přenosné baterie, tzv. mokré galvanické články, tedy ty, které obsahují kapalný elektrolyt (např. startovací olověné autobaterie). Kam tedy s těmito bateriemi? Zde nenastala žádná změna a tyto baterie jsou odebírány jako nebezpečný odpad ve vybraných sběrných dvorech.

Proč baterie třídit?

Mnoho lidí bohužel stále vyhazuje použité baterie mezi běžný odpad. Tím však může být vážně narušeno životní prostředí. Časem se z nich totiž začnou uvolňovat škodlivé látky, především tzv. těžké kovy. Kromě zabránění znečištění povrchové a spodní vody se tříděním a následnou recyklací dosáhne energetických a materiálových úspor primárních surovin. Vyhazování baterií do nádob pro komunální odpad nebo dokonce do přírody je přísně zakázáno.

ELEKTROWIN za osm let zrecykloval osm milionů spotřebičů

Kolektivní systém ELEKTROWIN, který funguje už více než 8 let, za dobu své existence zrecykloval už přes 8 milionů elektrospotřebičů. Sběrná síť zahrnuje přes 12000 odběrných míst, kde je možné elektroniku odevzdat zdarma.

Jaké spotřebiče mají největší podíl? Kolem pěti milionů bylo malých domácích spotřebičů (žehličky, fény apod.). Na sběrných místech ale lidé odevzdali také 2,5 milionu ledniček. Zbytek tvořili pračky, sporáky, další bílá technika, elektrické nářadí nebo zahradní technika. Celková váha všech spotřebičů přesahuje 160 000 tun.

Systém zpětného odběru byl od počátku budován na základě zkušeností z ostatních zemí EU. Celý systém je financován výrobci elektrospotřebičů.

Kdyby nefungoval systém zpětného odběru, většina spotřebičů by končila mezi ostatním odpadem a na skládkách, protože sběrny surovin podle zákona elektrospotřebiče nesmí vykupovat. Nedokáží totiž zaručit, že při zpracování neuniknou nebezpečné látky.

 

Recyklace starých spotřebičů

 

Během demontáže se musí dodržovat postup stanovený zákonem, aby nedošlo k úniku nebezpečných látek a ty tak neohrozily životní prostředí. Tyto látky se již nadále k výrobě nesmí používat, popř. jsou použity v minimálním nezbytném množství.

Ve starších elektrospotřebičích naleznete látky  jako je kadmium, rtuť, olovo, chrom, polybromové bifenyly, polybromové difenyletheny nebo azbest. V chladničkách se nacházejí také freony – a to jak v chladicím okruhu, tak ve většině případů také v izolační pěně v korpusu chladničky. Pokud dojde k poškození okruhu – např. odstřižením kompresoru nebo chladící mřížky – uniká nejen olej, ale i freon do ovzduší.

 

O kolektivním systému ELEKTROWIN

 

ELEKTROWIN a.s. je největším kolektivním systémem v České republice, který je zaměřen na zpětný odběr vysloužilých elektrospotřebičů. Od založení v roce 2005 zrecykloval přes 160 000 tun elektrospotřebičů. Zajišťuje sběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu. Zaměřuje se na chladící zařízení, velké a malé elektrospotřebiče, elektrické a elektronické nástroje. Společnost je nezisková, jejími akcionáři jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů.  Sběrnou síť tvoří na 1300 sběrných míst ve více než 950 městech a obcích, skoro 2600 provozoven posledních prodejců a mobilní svozy ve více než 3000 obcích.

Proč třídit baterie?

Každá baterie obsahuje škodlivé látky včetně těžkých kovů. Pokud baterii vyhodíte do komunálního odpadu, skončí na skládce nebo ve spalovně. Může se tak dostat do spodních vod.

Baterie jsou zařazeny na seznam nebezpečných odpadů, nicméně i tak jich spousta končí mezi běžným komunálním odpadem. Vztahuje se na ně povinnost zpětného odběru. Míst, na kterých je můžete bezplatně odevzdat, každým rokem přibývají.

 

Kde odevzdat?

Baterií se můžete ekologicky zbavit velice snadno. Sběrných míst na celém území ČR je více než 10 tisíc. Zpětný odběr baterií je povinností všech prodejců elektra a dalších obchodů, které baterie prodávají. Kromě toho lze baterie odevzdávat ve školách, sběrných dvorech, veřejných institucích nebo i firmách. Systém sběru zajišťuje nezisková společnost REMA Battery, která jen v loňském roce rozšířila počet sběrných míst o více než 900 institucí, firem, škol a obcí. Kromě toho je možné baterie odevzdat také do kontejnerů na elektroodpad.

 

Autobaterie

Autobaterie jsou speciální kategorií. Také pro ně existuje vlastní sběrná síť, ve které je můžete bezplatně odevzdat. Mezi tato místa patří prodejci autobaterií, benzinové pumpy, servisní střediska nebo sběrné dvory.

 

Proč nevhazovat baterie do komunálního odpadu?

Všechny baterie jsou označeny symbolem přeškrtnuté popelnice, která značí, že jsou určeny k recyklaci a tedy nepatří do komunálního odpadu. Důvodů proto je více. V první řadě hrozí únik škodlivých látek do okolního prostředí. Kromě toho se také plýtvá cennými surovinami, které se z baterií získají pouze při recyklaci. V případě, že skončí baterie v komunálním odpadu, putuje následně na skládku nebo do spalovny, odkud se mohou škodlivé látky dostat do spodních vod a dále do organismu zvířat nebo lidí. U lidí pak probíhá hromadění těžkých kovů v mozku, ledvinách nebo játrech, což výrazně ohrožuje jejich funkci. Může dojít i k rakovinovému bujení. Třídění je zásadní také z pohledu získávání cenných surovin. Každý rok totiž zbytečně skončí statisíce kilogramů železa a zinku na skládkách. Kvůli tomu dochází k zbytečné devastaci životního prostředí, navíc samotná těžba kovů je velice nákladná. Recyklací železa lze ušetřit přes 70% energie oproti jeho získávání ze železné rudy.

Sběr úsporných zářivek – potencionální desítky tisíc korun ročně pro obce

Rok co rok jsou to tisíce až desetitisíce korun, o které české obce přicházejí díky nesesbíraným úsporným světelným zdrojům (zářivky, žárovky). Velká část občanů je totiž vyhodí do směsného odpadu. Při správném postupu by je ale měli odevzdat do speciální sběrné nádoby, která je umístěna na obecních úřadech, nebo sběrných dvorech.

EKOLAMP odhaduje takto promarněný potenciál na cca 400 tun světelných zdrojů za rok, což pro obce znamená přes 1,2 milionu korun, které by získaly za sběr. Přitom EKOLAMP zajišťuje obcím zpětný odběr zcela zdarma.

Dle analýzy společnosti EKOLAMP totiž města dostatečně nevyužívají potenciál. Zpětný odběr osvětlovacích zařízení poskytuje pouze 977 sběrných dvorů. Když k tomu připočteme názor lidí, pro které není sběrný dvůr dostupným a preferovaným místem sběru, nelze očekávat žádné závratné výsledky.

Kromě sběrných dvorů jsou sběrné nádoby umístěny také na 410 obecních úřadech, což je cca čtvrtina z celkové sítě. Na rozdíl od sběrných dvorů nejsou tyto nádoby občany využívány téměř vůbec. Většina lidí totiž vůbec neví, proč by je měli využívat. Přitom by stačila lepší propagace ze strany měst, za kterou by navíc inkasovali finanční odměnu.

Obce mohou od EKOLAMPu získat roční odměnu 4000 Kč. Stačí splnit jednoduché podmínky: čtvrtletně publikovat informace o zpětném odběru světelných zdrojů v tištěné nebo elektronické publikaci. Za každé čtvrtletí si obce mohou nárokovat 1000 korun.

Kromě samotné odměny obce navíc získají odměnu za sesbírané žárovky a zářivky, konkrétně 3 Kč za kilogram. Odvoz a likvidace je zajišťována zdarma neziskovou společností EKOLAMP.

 

Sběr světelných zdrojů v minulém roce

V loňském roce se v ČR podařilo sesbírat 973 tun světelných zdrojů a průmyslových svítidel. V nejúspěšnější obci, Trhovém Štěpánově, bylo nasbíráno v přepočtu cca kilogram světelných zdrojů na osobu. To činí několikanásobek průměru v republice.

Co je tedy překážkou pro sběr světelných zdrojů? Stejně jako u třídení odpadů obecně je to lidská lenost. Lidem se nechce chodit daleko kvůli odevzdání starých světelných zdrojů. Sice to tři čtvrtiny obyvatel považují za užitečnou službu, ale jen 40% jí skutečně využívá. Tato lenost znamená v číslech cca 75 kilogramů toxické rtuti ročně na skládkách, což znamená teoretické znečištění vody o objemu 238 Máchových jezer. Rtuť ve světelných zdrojích nepředstavuje nebezpečí, to hrozí pouze při neodborné likvidaci, zejména na skládkách.

Soutěž o nejlepší sběrný dvůr, aneb hlasuj a vyhraj mobil

V České republice je v současnosti přes 1160 sběrných dvorů. Společnost ASEKOL, která z nich sváží staré elektrospotřebiče k recyklaci se rozhodla, že ty nejlepší sběrné dvory odmění. A zkrátka nevyjdou ani občané.

Hodnocení sběrných dvorů budou provádět přímo občané, kteří sběrné dvory využívají. Prostřednictvím vyhledávače sběrných dvorů na webu www.sberne-dvory.cz si vyhledají konkrétní dvůr a ohodnotí ho v 6 různých kategoriích.

Soutěž probíhá až do listopadu 2013, kdy proběhne závěrečné vyhodnocení. Kromě samotného hodnocení veřejností bude také přihlédnuto k tomu, kolik komodit sběrný dvůr odebírá a také k množství zpětně odebraných elektrozařízení. Vyhlášeny pak budou dva nejlepší sběrné dvory – nejlepší v obcích do 10000 obyvatel (získá finanční odměnu 30 tis. Korun) a nejlepší v obcích nad 10000 obyvatel, který získá dokonce 70 tisíc korun.

Motivací pro hlasující občany jsou pěkné ceny – v každém ze tří slosování je možné vyhrát jeden z devíti flashdisků Maxell s kapacitou 32 GB nebo mobilní telefon Samsung Galaxy Pocket.

Kromě toho, že lidé mohou podpořit sběrný dvůr ve své obci a navíc ještě získat mobilní telefon, pomohou také dalšímu rozšiřování a zlepšování služeb sběrných dvorů.

A jaký by tedy měl být ideální sběrný dvůr? Co nejdostupnější, uklizený, s přívětivou otevírací dobou a ochotnou obsluhou a samozřejmě také s co nejširším rozsahem odebíraných komodit.

V soutěži samozřejmě můžete podpořit i pražské sběrné dvory.