Černé skládky
Černé skládky jsou černou můrou snad všech českých obcí. U silnic, cest i podél kolejí jsou vidět odhozené pneumatiky, ale i větší domácí spotřebiče. Téměř vždy jsou na místech, kam lze zajet autem. Co lidi vede k tomu, aby založili skládku? Lenost. Jinak si to nelze vysvětlit, když ve většině případů je sběrný dvůr v nedalekém okolí, autem určitě dosažitelném.
Prevence vzniku černých skládek je prakticky nemožná. Řešením by byly kamery na každém kroku, což je stěží proveditelné. Navíc by následovalo nutné dokazování, že právě ten konkrétní člověk je zakladatelem skládky. Obcím proto nezbývá, než odpad ze skládek odvážet na obecní peníze.
Kde vznikají černé skládky?
Pro obec je často problémem samotné nalezení skládky. Jelikož si zakladatelé skládek často dají práci, aby odpad odnesli např. do lesa, obec pak musí spoléhat na ostatní občany, kteří skládku nahlásí.
Urychlit odklízení černých skládek pomáhá projekt Zmapujto.cz. Ten monitoruje černé skládky na území celé ČR. Na skládku může upozornit každý pomocí webového formuláře. Od roku 2012 lidé nahlásili již více než 2500 černých skládek. Do projektu se aktivně zapojilo přes 40 měst a obcí.
Jaký odpad se na černých skládkách objevuje nejčastěji? Stavební odpad, velkoobjemový odpad a dva evergreeny pneumatiky a elektrospotřebiče. Kromě samotného vzniku skládky může být velkým problémem výskyt nebezpečných látek v elektrospotřebičích (např. baterie), azbest nebo neznámé tekutiny s lahvích a kanystrech.
Černými skládkami je nejvíce postižena Praha a její okolí. Strašlivou statistikou je například to, že v Praze-Zbraslavi se objevuje nelegální skládka v průměru každých 14 dní! Městskou část vychází jejich likvidace ročně na statisíce korun.
Sběrné dvory řešením?
Kdepak. Například v Kralupech nad Vltavou funguje bezplatný sběrný dvůr sedm dní v týdnu od rána do večera, včetně svátků. Navíc je bezplatný a pro každého – i obyvatele jiných měst. Přesto vznikají černé skládky i tam. Podobná situace je i ve Slaném. Kvůli mnoha skládkám menšího rozsahu i tam město zřídilo bezplatný sběrný dvůr. Přesto lidé stále vyhazují nábytek, oblečení, elektrospotřebiče nebo odpad ze zahrad raději „za barák“, než aby vše naložili do auta a zdarma odevzdali na sběrný dvůr.
Hrozí sankce?
Navážení odpadů na pozemky, které pro to nejsou ze zákona určen, představuje jeden z velmi přísně trestaných deliktů. Pachatele to může stát v řádech statisíců korun, v extrémních případech dokonce milionů korun. V roce 2013 proběhlo 96 správních řízení za tyto delikty. Odbor odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí vybral na sankcích téměř 50 milionů korun.
Kam s odpadem?
Elektrospotřebiče – sběrné dvory, prodejci v rámci zpětného odběru
Oblečení – charitativní organizace, kontejnery na textil
Pneumatiky – pneuservis v rámci zpětného odběru, sběrný dvůr
Železo – výkupny kovů, sběrný odpad
Autovlak – prostřednictvím autorizovaných likvidátorů, sběrný dvůr
Barvy – sběrný dvůr, kontejnery na nebezpečný odpad
Léky – lékárny
Baterie – sběrné boxy, kontejnery na nebezpečný odpad
Nábytek – sběrný dvůr
Posekaná tráva – kompost, bioplynná stanice, sběrný dvůr