Sběrné dvory a systém nakládání s odpadem
Odpadové hospodářství se v dnešní době stalo plánovaným procesem, který má snižovat množství odpadu a naopak zvyšovat podíl znovu využitých odpadů. Základem je, že většina domácností alespoň v nějaké míře třídí odpad. Dále se už většinou lidé o zpracování odpadu nezajímají.
V ČR je systém nakládání s odpady definován jako jejich shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění. V poslední době se často používá pojem separovaný sběr, díky kterému se dají odpady následně snadněji využít. Separovaný sběr je provozován na volně přístupných místech k tomu určených, nebo v systému sběrných dvorů.
Sběrný dvůr nebo sběrné místo jsou obcí určená místa, kde se shromažďují a sbírají vybrané složky komunálního odpadu. Sběrný dvůr nebo místo je vybaveno různými shromažďovacími prostředky. Na sběrném dvoře se sbírají mnohé druhy odpadu včetně nebezpečných složek. Rozdíl mezi sběrným dvorem a sběrným místem je definován tak, že na sběrné místo lze odevzdat pouze komunální odpad od občanů.
Sběrné dvory a povinnosti obcí
Sběrný dvůr slouží ke sběru a krátkodobému skladování odpadů. Obce mají povinnost stanovit systém shromažďování a sběru odpadu a určit místa, kam mohou fyzické osoby ukládat komunální odpad a kam nebezpečné složky komunálního odpadu. Například v Praze, ale i jiných městech jsou pravidelně provozovány také tzv. mobilní sběrné dvory, které mají podobu velkoobjemových kontejnerů přistavených na omezenou dobu v různých částech města.
Provozovateli sběrných dvorů jsou ve větších městech většinou firmy, technické služby, popř. jiné subjekty. V malých obcích a vesnicích (cca 80% celkového podílu všech obcí v ČR) jsou provozovateli většinou samotné obce, pokud sběrný dvůr zřídila.
Kromě samotného sběru odpadu (rozděleného podle druhů), musí obec zveřejňovat, jaké druhy sbírá a za jakých podmínek. Musí odpady zabezpečit před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem a také si vést evidenci o odpadech. Evidence musí být archivována po dobu stanovenou zákonem. Provozovatel je také povinen identifikovat osoby, od kterých odpad odebírá a identifikovat odebírané odpady a toto evidovat. Provozovatel může vyžadovat průkaz totožnosti k nahlédnutí.
Sběrné dvory v ČR
Zabezpečené (oplocené) sběrné dvory začaly vznikat postupně jako náhrada volně přístupných kontejnerů. Ty sloužily v obcích pro sběr objemného odpadu. Zaplněny však byly velice rychle, často i odpadem z okolních obcí, ve kterých třeba nebyly dostupné.
Postupem času se na sběrných dvorech zavedl, kromě sběru objemného odpadu, také sběr tříděných obalů (papíry, plasty, sklo), nebezpečných složek a v poslední době také i sběr biologicky rozložitelných odpadů (především tráva, větve, listí apod.).
Kromě legislativních důvodů jsou sběrné dvory zřizovány také kvůli zajištění vyššího komfortu sběru odpadů pro občany měst, čímž se podstatně navyšuje podíl vybraných recyklovatelných druhotných surovin. Velký význam otázce nakládání s komunálním odpadem přikládá také státní správa, Statní fond životního prostředí totiž preferuje výstavbu a zprovoznění recyklačních dvorů.
Systém sběrných dvorů doplňuje systém odvážení komunálního odpadu. Napomáhají tak významně třídění a zpracování odpadů, které vede ke zhodnocování odpadu. Ruku v ruce s tím se snižuje objem odpadu, který končí ve spalovnách a na skládkách, což zásadním způsobem šetří životní prostředí.
Sběrné dvory se podle velikosti a účelu dělí na několik stupňů. V současnosti se ve světě využívá dělení do čtyř stupňů.
1. stupeň – dvůr vybavený kontejnery na papír, sklo, plasty, železný šrot, neželezný šrot, odpad ze zeleně a kuchyní, textil atd. Na sběrném dvoře je administrativní a sociální vybavení.
2. stupeň – kromě odpadů z 1. stupně navíc přijímá i nebezpečné složky komunálního odpadu. Pro tyto účely je vybaven přístřešky.
3. stupeň – oproti předchozím typům je vybaven skladovacími prostory a mechanizací (vysokozdvižné vozíky, lisy apod.)
4. stupeň – zajišťuje převzetí všech roztříděných látek od občanů. Může mít menší opravářské dílny pro odpady, které jsou po drobné opravě dále použitelné, dále může mít oddělení pro využitelné předměty a materiály (tzv. „bleší trh“). V takovém sběrném dvoře je strojní a technické zázemí, např. drtiče větví, které po zpracování odpadu šetří místo.
O velikosti sběrného dvora, typech vybíraného odpadu, technické vybavení, otevírací doba atd. závisí na různých faktorech. Rozhoduje velikost spádové oblasti, charakter zástavby, aktuální systém sběru odpadu, zájem o tříděné suroviny a další. Vše je logicky závislé na investičních nákladech.
Sběrný dvůr mohou občané dané obce využívat zdarma. Občané jiných obcí mají odebrání odpadu zpoplatněno podle ceníku sběrného dvora. Mnohdy mají obce se zřízeným sběrným dvorem uzavřené smlouvy s okolními obcemi, které dvory nemají, takže jejich občané mohou odevzdávat odpady na smluveném SD.
Čistota na sběrných dvorech závisí vždy výhradně na tom, jakým způsobem se o něj starají pracovníci sběrného dvora.
Návštěvnost sběrných dvorů a objem vybraného odpadu rok od roku roste, z čehož je jasné, že sběrné dvory nabývají na svém významu a využívá je stále více a více lidí. Ubývá tak černých skládek, které se dříve objevovaly na odlehlých místech kolem obcí. Nicméně samotné zřízení dvora nestačí, obce musí své občany informovat a vybíraných typech odpadů a otevírací době. Díky zveřejňování statistik vybírání odpadu si následně lidé mohou uvědomit, že třídění odpadu a jeho odevzdání na sběrný dvůr nebo do připravených kontejnerů skutečně má smysl.